HOSPODA U TATRY - perte se a žerte se (díl 2.)

[Mikki]

Samozrejme. Len princip je v tom, ze prispevky a "odborne" clanky tam moze publikovat ako laik tak aj profesor.

[roadtrain]

jj to určitě

[Dany]

No já nevím ale vodou chlazený je intardér a ten je uložený v převodovce a retardér je elektromagnetický a je napojen na kardanku.

[roadtrain]

však on to tu někdo objasní

[Pavel Šebek]

Tak jak píše Dany.

[Filip Závada]

Tah vleku vyvolává zatížení zadní nápravy přímo uměrné vzdálenosti osy nápravy od osy uložení závěsu a jeho vzdálenosti od středu poslední nápravy, kdy nám tato "výška" a vzdálenost vlastně tvoří pomyslnou páku, tahem se odlehčuje přední náprava a zadní zatěžuje tím více čím je ten závěs výše a čím je těžší vlek. Proto také byl tahač těžkých přívěsů 813 6x6 vybaven dvěma řiditelnými nápravami aby byla zajištěna dostatečná rezerva možnosti změny směru jízdy při tahu přívěsů až 100 tun.

[Suky]

Obecně je problematika složitější, v tomto případě to zjednoduším a popíšu jen řešení Tatry pro Austrálii s automatem Allison.

Je použit motor chlazený vzduchem, takže se převodovka nemůže chladit standardně spolu s motorem vodním chlazením (v případě vodníka je mezi motorem a chladičem vložen výměník olej - voda).
Je tedy nutno použít samostatný chladič olej - vzduch pro chlazení převodovky.
Převodovka jako taková (myšleno mechanický převod) nijak zvlášť nehřeje, vývoj tepla je stejný jako u mechanické převodovky.
To co hřeje a kvůli čemu se musí použít chladič je hydrodynamický měnič momentu.
Ten na jedné straně funguje místo spojky při rozjezdu (ale s výhodou neopotřebování třecích členů) a zároveň násobí moment motoru, čímž pomáhá vozidlu při rozjezdu a v těžkém terénu.
Nevýhodou je však účinnost měniče, čím víc násobí moment motoru tím má menší účinnost.
Například při rozjezdu (vůz ještě stojí) dokáže znásobit moment motoru až třikrát, ale za cenu toho, že veškerý výkon motoru se mění v teplo v měniči (logicky, když vůz ještě stojí).
Po rozjezdu se zmenšuje násobení momentu a zároveň se zvyšuje účinnost a tím ztrátové teplo. Končí to tím, že se měnič "přemostí" spojkou a pak již automat funguje jak manuál.

No a ten chladič u "Austrálie" je tedy potřebný kvůli hydraulickému měniči momentu.

Automaty obecně nabízejí volbu integrovaného retardéru. případě Allisonu je tzv. výstupní retardér. Výhodou je, že automat s i bez retardéru má stejnou zástavbovou délku, tedy pro konstruktéra se z hlediska zástavby (v podstatě) nic nemění, použije-li retardér nebo ne.

Austrálie může mít na přání zákazníka retardér, ale vzhledem k tomu, že retardér je řádově ještě vyšší zdroj tepla (a tedy bylo by nutno použít ještě větší nebo druhý chladič) není použit integrovaný retardér na převodovce, ale elektrický TELMA umístěný na konci roury.

[roadtrain]

[Hynek]

Díky Suky, parádní a profesionální odpověď.

[Filip Závada]

365 koní z 19 litrů twin turbo není moc ale berme v úvahu to, že se jedná o vzduchem chlazený motor a o dobu vzniku, použité materiály atd. Ono mít speciální slitiny, tehdy v ČSSR nedostupné, technologie obrábění a odlévání, vypadalo by to taky jinak. Jinak ty motory na Dakar mají hodně přes 500 koní a myslím, že nechat to tak na 450 tak ten motor vydrží dlouho.

[Filip Závada]

A pak taky Scania měla V 8, jakožto i M-B. Ano, jistě že ty motory měly větší výkony, ale koukněte napříč vším co se tu vyrábělo, nikdy to nebylo uplně to nejlepší, ale řekl bych že celkově byl náš strojírenský průmysl na velmi vysoké úrovni i ve vztahu kvalita-cena. Ono je hezké říct Liazka byla horší než Volvo, ale kolik to Volvo stálo?? To samé kdo vyráběl v roce 73 tahač návěsů stálou 4x4?? A tak moho pokračovat přes traktory, lokomotivy, kompresory, letecké motory, obráběcí stroje atd. atd.

[roadtrain]

Filipe když to zjednoduším do roku 1968 se můžeme bavit i když šlo o bolševiky obsazenou zem jsme ve strojařině byly pojem jakožto ČSSR.po tomto roce jsme šly do sraček jak ekonomicky tak ve strojařině a výrobě všeho ostatního,bohužel vzalo za své i myšlení lidí a jaksi taková ta samostatnost v uvažování kde do dnešních dnů sklízíme plody vlády jednoho Slováka a jejo pánůmoci z Moskvy.
v té době prostě nic normálního neopustilo fabriku at se ti to líbí nebo ne ČSSR vyrábělo schit a zaostávalo za světem,hezky jsi to napsal na západě měly dostupnější kvalitnější materiály a otom to je
potvrzení toho že v 80 letech 20 století si o sobě Tatra sama nemyslela že je světovou je jejich odmítnutí se zůčastnit závodu Paříž-Dakar oni sami veděly co vyrábějí a až jeden tvrdý kádr z Ostravy udělal bububu po bolševicku se tatra pustila do výroby něčeho co by dojelo do cíle.
není to nic proti tatře taková tady byla doba jen by mě zajímalo kam až jste schopni dojít s tvrzením světového vozu když celý svět je o 20 let před tatrou.

[T613]

Prvně je to shit a ne schit. Anglikanismy nemám rád, ale když už je chceš používat, tak je piš správně.

Za druhé z toho v Kopru měli leda prd a risk. Odbyt měli zajištěn, reklamu nepotřebovali, a jak by neuspěli, tak by z toho byl akorát průser až na vládní úrovni. Nač riskovat pohodlí a své židle. Tak holt dakaristi ukecali Mamulu, stejně jako kdysi ukecali Bilaka, aby zatlačil na prosazení vývoje 613.

[roadtrain]

tkahle nám to funguje dodnes vlastenče hlavně mít tu svou židly
ale jo jen si to obhajujte hlavně nechcat proti větru

[T613]

Hlavně ze sebe nedělej hrdinu. A nauč se aspoň trochu gramatiku
Není co obhajovat, tak to prostě fungovalo (stačí se mrknout na sranda seriál Inženýrská odysea). Zatuchlost a neiniciativa, kde se jen dalo. Proto to taky s Tatrou dopadlo tak jak to dopadlo.