Každou cestu popisuje, že něco nefunguje, že někde stojí a opravuje, pak se modlí aby vyjel kopec, nebo naopak, aby ho v pořádku sjel.....
Moderátoři: martin_100, Olda, -Ondra-, cuisine, Chomuťák, Pavel Bíteš, mili, Pavel Šebek
-
Milan Černý
- Příspěvky: 831
- Registrován: úte srp 26, 2008 9:24 pm
- Bydliště: E.Beneše 10/16 Prostějov
Cesta zpět.
Odpolední pauzu jsem strávil onou procházkou k jeskyni a sušením promočených svršků. K tomu jsem nejlepší kamarádce, skoro lásce, která na soutěž dovezla svou malou dcerku pomohl koupit a doplnit olej do jejího průtokového pola. Ač staré pět let s 60 000km na tachometru těsnění pod hlavou na cestě na onen svět. Při hledání oleje jsme společně našli čerpací stanici s milou obsluhou. A tak po odjezdu kamarádky jsem nahodil motor a přesunul se do vyčkávací pozice na onu stanici.
Do ruky beru konev a vydávám se za milou obsluhou. ,,Mohu si někde prosím nabrat vodu?,, ,, Určitě , jen nevím , kde se s tou konví dostanete.,, Ano tohle už znám . S Oasou jsem proskoumal nějakou tu benzinku. A výsledek stejný. Všude umyvadlo tak, že do kýblu či konve nenaberete H2O. Jsem už vybavený a tak se nořím do ložnice, alias dílny a vybaven hadicí se vydávám naplnit konev a po té doplnit odpařenou vodu. Už tu jen chybí stařeček z filmu ,, Na samotě u lesa,, A tak jen sám na sebe volám:,, Honem noste vodu.,, Voda doplněna a tak pozoruji obsluhu toulající se po okolí pumpy a venčící krásnou černou fenku. Připadá mi to , jako bych sledoval kriminálku se psem na stopě. A bingo, také , že ano. Ona dívka studuje na škole se zaměřením na zvířata a montérky a kynologie jsou její láskou. Ač nenamalovaná , tak přirozeně krásná. Čas utíká rychle a sotva probereme její blížící se maturitu, kdy se ve mne projeví oněch dvanáct let učení na průmyslovce a já ji uklidňuji , že to zvládne. Nepochybuji , neboť je znát její zájem o obor. Zvoní mi telefon. ,, Už jsme skončili tak můžete přijet.,, ,, Tak prosím popojděte 20 metrů k hlavní silnici, zastavím tam na okraji.,, Dávám instrukce s ohledem na místo , kde lze bezpečně zastavit. Zase si zatloukám hřebíček nespokojenosti, neboť si představují, že budu autobus trhat přes hranečníky do míst, kam dostat osobák je pro některé problém.
Jsem na místě a dívky se derou dovnitř. A opět tušení stínů. ,, Pane řidiči zajedeme ještě ke KFC.,, čekal jsem mekáč v Olomouci. ,, Ano zajedeme jen nevím, kde Vám tam zastavím, protože přímo ke dveřím se nedostanu.,, A opět jsem ve družstvu. Vidím protaženou hubu přežvýkavce . Prostě si představovala , že Oasu narvu přímo před dveře. No nenarvu, nemám chuť oškubat osobáky. Dvacet metrů dojdou. Řěč o gumičkách zatím odkládám, protože se bude hodit až s produkty KFC. Cesta utíká v přiměřeném tempu, na rovině teplota Ok. Druhé stoupání mne však opět zahřívá. Nejraději bych do toho kopnul. Přehodnocuji svůj vztah k Oase na hodnocení- mám ji rád , ale jen na rovince. Kopec před Malým Hradiskem už zvládáme oba s vypětím svých sil. Já hypnotizuji ručičku a snižuji očima vrchol kopce. Po přehoupnutí se a minutí cedule obec hledám zastávku. Sláva je tu záliv. tak pravá a do něj. ,, Malá přestávka musím to nechat schládnout, takže pokud se někdo chcete protáhnout v parčíku můžete ven. ,, Je to jediné řešení, přece ten motor nevylágruju. Další hřebíček do mého hodnocení. Ale nejsem prase a i auta mají svůj život rádi a já nejsem hrobník. Po nějaké té minutě se ručička pochlapila a dostala se do normálu. Vykláním se ze dveří:,, Můžeme jet .,, Vyzývám osazenstvo parku. Místní domorodci přicházejí o atrakci. ,, Ne nemůžeme jedna tu krvácí.,, No teče jí z nosu . ,, Chcete lékárničku a studenou vodu?,, Nabízím pomoc. Arogantní:,, A to jako pomůže ?,, Mne přibíjí zpět v prostoru dveří. A tak bez záklonu a zatamponování je to o nějakou minutku delší.
Vyrážíme , děvčata jsou hlučná, pískot, vřískot neslyšený. Kouknu do zrcátka a zase něvěřím svým očím. Hned na druhé řadě sedadel stojí celá řada botama na sedačce , opačně ke směru jízdy. jedno přibrzdění a ač ohebná děvčata se ohnou naposledy ve svých mladých životech. Jejich dozor a doprovod to nevnímá , právě se maluje. Zvyšuji hlas , abych překřičel ten randál. ,, Prosím sedněte si , protože když zabrzdím zabijete se.,, Tak a pak se dozvím od šéfa, že vedoucí už se mnou nechce jet, neboť sem byl nepříjemný. Ale raději nepříjemný, než nezodpovědný s tím, že přispěji k neštěstí v nějaké rodině. Za mnou se ukazuje žlutá Sorka , dávám pravou směrovku a nechávám ho uhánět, mu to chladí dobře. Zbývá pár kilometrů do cíle. Ale za další zatáčkou zapínám výstražná světla a stavím se za žlutou sorku a dvě vozidla před ní. Strom ležící přes cestu , zavěšený ve vedení VN mne nechává na cestě. Když se po dvacáté zabývám dotazem kdy budeme doma odpovídáms úsměvem .,, Zítra.,, Tak další hřebík doklepnut. Vydávám se ke kolegovi a závidím mu jeho cestující vracející se z výletu. Jeho osazenstvo mi nabízí slivovici. Z rukou oné černovlásky by chutnalo vše. jenomže tohle nemůžu. Ale i tak její společnost mne baví a laškování s ní je příjemným osvěžením. Chvíli provokuji já ji , chvíli ona mne a končí to . ,, Mít Vás doma tak Vám zacpu ústa.,, ,, To by bylo super , alespoň bych poznal chuť Vašich rtů.,, Pak už se jí jen zablesknulo v očích a hledala slova. Prostě super odpoledne. I hasiči , kteří byli u zásahu a v onu chvíli s námi čekali na pracovníka elektrárny byli jedineční. Velitel zásahu, půjčil dětem vysílačky a tak je zabavil. Pak pronesl,, Kdo chcete fotku s hasičem?,, Děti chtěli a dokonce i některé dámy se odhodlaly. Zase jsem byl na světě rád. tady se sešli normální příjemní lidé . Žádná saka a důležitost z peněz či funkce.
Vydávám se zkontrolovat své ovečky a podlamují se mi kolena. nacházím je sedící za mým autobusem v kolečku sedící na silnici . Kruh je veliký a ke každé krajnici zbývá půl metru. ,, Co tu děláte?,, ,,Hrajeme si na debily.,, dostane se mi odpovědi od dozoru. ,, No mám pocit, že si nemusíte hrát.,, Zase má ústa jsou rychlejší, ale nedá se ubránit . Představa , že by mé dítě mělo takovou vedoucí mne rozehřívá do bíla.
Po hodině a půl zastavuji u KFC a shodou okolností přijíždí i majitel autobusu a tak vedoucí se k němu hned vydává a i z pohledu směrem ke mně je mi jasné , že tématem jsem já. Že jsem vědma se dozvím až později. Po další hodině se odlepuji od KFC. Pár minut jízdy a po slovech ,, prosím vás než Vám otevřu tak si uklidtě ty gumičky a vše co jste sem donesli, neboť když jsme vyjížděli tak tu bylo čisto a kluci s tím strávili hodinu.,, Matka vedoucí mne propichuje ledovým pohledem. A s ohledem , že neotevírám se pouštějí do úklidu. No ono to dá práci naplnit třikrát odpadkový koš .
Tak to byl zase jeden den plný příjemných zážitků. A další den byla neděle, která byla také zajímavá. Příjemnou noc a krásné dny Vám přeji kolegové.
Odpolední pauzu jsem strávil onou procházkou k jeskyni a sušením promočených svršků. K tomu jsem nejlepší kamarádce, skoro lásce, která na soutěž dovezla svou malou dcerku pomohl koupit a doplnit olej do jejího průtokového pola. Ač staré pět let s 60 000km na tachometru těsnění pod hlavou na cestě na onen svět. Při hledání oleje jsme společně našli čerpací stanici s milou obsluhou. A tak po odjezdu kamarádky jsem nahodil motor a přesunul se do vyčkávací pozice na onu stanici.
Do ruky beru konev a vydávám se za milou obsluhou. ,,Mohu si někde prosím nabrat vodu?,, ,, Určitě , jen nevím , kde se s tou konví dostanete.,, Ano tohle už znám . S Oasou jsem proskoumal nějakou tu benzinku. A výsledek stejný. Všude umyvadlo tak, že do kýblu či konve nenaberete H2O. Jsem už vybavený a tak se nořím do ložnice, alias dílny a vybaven hadicí se vydávám naplnit konev a po té doplnit odpařenou vodu. Už tu jen chybí stařeček z filmu ,, Na samotě u lesa,, A tak jen sám na sebe volám:,, Honem noste vodu.,, Voda doplněna a tak pozoruji obsluhu toulající se po okolí pumpy a venčící krásnou černou fenku. Připadá mi to , jako bych sledoval kriminálku se psem na stopě. A bingo, také , že ano. Ona dívka studuje na škole se zaměřením na zvířata a montérky a kynologie jsou její láskou. Ač nenamalovaná , tak přirozeně krásná. Čas utíká rychle a sotva probereme její blížící se maturitu, kdy se ve mne projeví oněch dvanáct let učení na průmyslovce a já ji uklidňuji , že to zvládne. Nepochybuji , neboť je znát její zájem o obor. Zvoní mi telefon. ,, Už jsme skončili tak můžete přijet.,, ,, Tak prosím popojděte 20 metrů k hlavní silnici, zastavím tam na okraji.,, Dávám instrukce s ohledem na místo , kde lze bezpečně zastavit. Zase si zatloukám hřebíček nespokojenosti, neboť si představují, že budu autobus trhat přes hranečníky do míst, kam dostat osobák je pro některé problém.
Jsem na místě a dívky se derou dovnitř. A opět tušení stínů. ,, Pane řidiči zajedeme ještě ke KFC.,, čekal jsem mekáč v Olomouci. ,, Ano zajedeme jen nevím, kde Vám tam zastavím, protože přímo ke dveřím se nedostanu.,, A opět jsem ve družstvu. Vidím protaženou hubu přežvýkavce . Prostě si představovala , že Oasu narvu přímo před dveře. No nenarvu, nemám chuť oškubat osobáky. Dvacet metrů dojdou. Řěč o gumičkách zatím odkládám, protože se bude hodit až s produkty KFC. Cesta utíká v přiměřeném tempu, na rovině teplota Ok. Druhé stoupání mne však opět zahřívá. Nejraději bych do toho kopnul. Přehodnocuji svůj vztah k Oase na hodnocení- mám ji rád , ale jen na rovince. Kopec před Malým Hradiskem už zvládáme oba s vypětím svých sil. Já hypnotizuji ručičku a snižuji očima vrchol kopce. Po přehoupnutí se a minutí cedule obec hledám zastávku. Sláva je tu záliv. tak pravá a do něj. ,, Malá přestávka musím to nechat schládnout, takže pokud se někdo chcete protáhnout v parčíku můžete ven. ,, Je to jediné řešení, přece ten motor nevylágruju. Další hřebíček do mého hodnocení. Ale nejsem prase a i auta mají svůj život rádi a já nejsem hrobník. Po nějaké té minutě se ručička pochlapila a dostala se do normálu. Vykláním se ze dveří:,, Můžeme jet .,, Vyzývám osazenstvo parku. Místní domorodci přicházejí o atrakci. ,, Ne nemůžeme jedna tu krvácí.,, No teče jí z nosu . ,, Chcete lékárničku a studenou vodu?,, Nabízím pomoc. Arogantní:,, A to jako pomůže ?,, Mne přibíjí zpět v prostoru dveří. A tak bez záklonu a zatamponování je to o nějakou minutku delší.
Vyrážíme , děvčata jsou hlučná, pískot, vřískot neslyšený. Kouknu do zrcátka a zase něvěřím svým očím. Hned na druhé řadě sedadel stojí celá řada botama na sedačce , opačně ke směru jízdy. jedno přibrzdění a ač ohebná děvčata se ohnou naposledy ve svých mladých životech. Jejich dozor a doprovod to nevnímá , právě se maluje. Zvyšuji hlas , abych překřičel ten randál. ,, Prosím sedněte si , protože když zabrzdím zabijete se.,, Tak a pak se dozvím od šéfa, že vedoucí už se mnou nechce jet, neboť sem byl nepříjemný. Ale raději nepříjemný, než nezodpovědný s tím, že přispěji k neštěstí v nějaké rodině. Za mnou se ukazuje žlutá Sorka , dávám pravou směrovku a nechávám ho uhánět, mu to chladí dobře. Zbývá pár kilometrů do cíle. Ale za další zatáčkou zapínám výstražná světla a stavím se za žlutou sorku a dvě vozidla před ní. Strom ležící přes cestu , zavěšený ve vedení VN mne nechává na cestě. Když se po dvacáté zabývám dotazem kdy budeme doma odpovídáms úsměvem .,, Zítra.,, Tak další hřebík doklepnut. Vydávám se ke kolegovi a závidím mu jeho cestující vracející se z výletu. Jeho osazenstvo mi nabízí slivovici. Z rukou oné černovlásky by chutnalo vše. jenomže tohle nemůžu. Ale i tak její společnost mne baví a laškování s ní je příjemným osvěžením. Chvíli provokuji já ji , chvíli ona mne a končí to . ,, Mít Vás doma tak Vám zacpu ústa.,, ,, To by bylo super , alespoň bych poznal chuť Vašich rtů.,, Pak už se jí jen zablesknulo v očích a hledala slova. Prostě super odpoledne. I hasiči , kteří byli u zásahu a v onu chvíli s námi čekali na pracovníka elektrárny byli jedineční. Velitel zásahu, půjčil dětem vysílačky a tak je zabavil. Pak pronesl,, Kdo chcete fotku s hasičem?,, Děti chtěli a dokonce i některé dámy se odhodlaly. Zase jsem byl na světě rád. tady se sešli normální příjemní lidé . Žádná saka a důležitost z peněz či funkce.
Vydávám se zkontrolovat své ovečky a podlamují se mi kolena. nacházím je sedící za mým autobusem v kolečku sedící na silnici . Kruh je veliký a ke každé krajnici zbývá půl metru. ,, Co tu děláte?,, ,,Hrajeme si na debily.,, dostane se mi odpovědi od dozoru. ,, No mám pocit, že si nemusíte hrát.,, Zase má ústa jsou rychlejší, ale nedá se ubránit . Představa , že by mé dítě mělo takovou vedoucí mne rozehřívá do bíla.
Po hodině a půl zastavuji u KFC a shodou okolností přijíždí i majitel autobusu a tak vedoucí se k němu hned vydává a i z pohledu směrem ke mně je mi jasné , že tématem jsem já. Že jsem vědma se dozvím až později. Po další hodině se odlepuji od KFC. Pár minut jízdy a po slovech ,, prosím vás než Vám otevřu tak si uklidtě ty gumičky a vše co jste sem donesli, neboť když jsme vyjížděli tak tu bylo čisto a kluci s tím strávili hodinu.,, Matka vedoucí mne propichuje ledovým pohledem. A s ohledem , že neotevírám se pouštějí do úklidu. No ono to dá práci naplnit třikrát odpadkový koš .
Tak to byl zase jeden den plný příjemných zážitků. A další den byla neděle, která byla také zajímavá. Příjemnou noc a krásné dny Vám přeji kolegové.
MILDATRUCK
-
Ivan Hofman
- Příspěvky: 2316
- Registrován: pon pro 31, 2007 11:18 pm
- Bydliště: u Kolína
- Kontaktovat uživatele:
To CS Cargo neví kudy kam. A zda to ta ženská myslí vážně, tak nemám slov 
Přeji ji, aby tak dobře spala, až ji vyberou 800litrů nafty, jako naposled tento týden v úterý klukům od Polanského(byli ve dvou) A když tak ráda griluje na prochcaném parkovišti, tak ať sleze z projektu a jde jezdit volný trh na víkendy, jako každý druhý. Pak si jedno nedej.
Přeji ji, aby tak dobře spala, až ji vyberou 800litrů nafty, jako naposled tento týden v úterý klukům od Polanského(byli ve dvou) A když tak ráda griluje na prochcaném parkovišti, tak ať sleze z projektu a jde jezdit volný trh na víkendy, jako každý druhý. Pak si jedno nedej.Jeho poslední slova byla. To stihneš.
-
Milan Černý
- Příspěvky: 831
- Registrován: úte srp 26, 2008 9:24 pm
- Bydliště: E.Beneše 10/16 Prostějov
Tak něco veselejšího.
Musím být na cestách, tam je můj život. Žiji, když pode mnou se točí kola a v zrcátku mizí bílá plná , či přerušovaná čára. A tak dny v nichž sedím v kanceláři a nemáme kurz jsou spíše přežíváním. A tak další z mých cest byla příjemným zážitkem. Byla plná dojmů z více důvodů. Měla to být první delší cesta za volantem Karosy typu HD, k tomu cestujícími měly být děti z dětského domova a tak jsem přemýšlel čím jim cestu učinit příjemnou, vždyť osud si s nimi už nepěkně pohrál a jen štěstí nás ostatních , že jsme tohle nepoznali. K tomu mi zbývali dva dny do vyšetření žaludku pomocí endoskopu. A tak i šance zapomenout na budoucí, neboť volant je má droga a je jen cesta přede mnou a zodpovědnost za ty za mnou.
Na ráno jsem se těšil , tak už v šest hodin jsem nejdříve pohledem a poté klíčem pomazlil dva zámky jistící přední dveře před nezvanými. Kéž podobné zámky by jistili ostrůvek zvaný Evropa. éž by se našel řidič , jemuž by osud tohoto světadílu ležel na srdci alespoň tak, jako každému řidiči osud jeho cestujících. Motor cumins naskočil první otočení. Instrukce jsem měl jasné. Rozjezd na jedna pak trojka a čtyřka a facka do horní řady. prostě dvojka nějak začala zlobit. K tomu v hlavě uloženo, že 2100 otáček je nejvhodnější pro jízdu do kopce , pak táhne a chladí. Zbýval běžný rituál, tedy papírek s trasou nalepit na přední okno. Navigaci jen tak pro možnost odečítání předpokládaného času dojezdu. Vždyť děti to naučil přítel SHREkA. ,, Už tam budem ?,, Tak potom znám čas dojezdu . Láhev s vodou se sirupem do přihrádky za sedadlo a balíček tic tacu do poličky. Čelní okno by chtělo očistit a tak se vydávám na benzinku. Odklápím stěrač u řidiče a následuje ten před spolujezdcem, jenže ouha protáčí se na tisícihranu. tak to bude jízda , jen ať neprší. Nejraději bych ho sejmul. Stěrač , ale i kolegu, který jezdil s Hdčkem přede mnou. Na to ale není čas, za pár minut mám nakládat. pohled na oblohu a mé přesvědčování těch na hoře , aby neposílali kapky.
Děti ve věku od tří, odhaduji, do patnácti už mne vyhlížejí. Jsou tu zastoupeni všichni obyvatelé naší země. Hlavou mi letí myšlenka na to , jaký to musí být osud lidí, jež se vzdají svých potomků, své budoucnosti. Z myšlenek mne vytrhává zvuk otevírajících se dveří. Pozoruji rozdíl mezi dozorem zde a dozorem tanečního kroužku. Zde se nemusím bát, nebudu muset dozor suplovat já. Můj pohled upoutává stejně vysoká brunetka s modrýma očima nesoucí v náručí nejmenší a ,, nejopálenější ,, dítě. Takto si představuji madonu, její laskavost se jí odráží ve tváři. Nebude jí víc jak 32 , ale i přes tři vrásky jež se jí tvoří při úsměvu v okraji očí ji činí krásnou. Připomíná mi tu jež mé srdce zasáhla nejvíc a na kterou se mi ani po třech letech nedaří zapomenout jinde než za volantem autobusu. Ale už dost snění. Tak jeden pohled do zrcátka pro ujištění, že všichni jsou usazeni a jeden pro radost z toho , že kouzelné a vlídné bytosti na světě ještě jsou.
Po půl hodině klidné jízdy jsme za Mohelnicí a tak jako se blíží kopec přibližují se i mračna. Ano zase jsem myslel a mé myšlenky v dalších minutách ožily. To první kapky dopadnuly na čelní sklo. To naštěstí díky čistotě nechává kapky klouzat k okraji a s ohledem na dopolední čas i přes nepoužití stěračů je viditelnost OK. Když se stáčím na benzinku v Litomyšli jsem už rozhodnut. Pravý stěrač jde dolů a tak se i stane. Děti dojídají venku své bagety. ,, Klidně je nechejte nastoupit , pak to společně uklidíme.,, Dávám možnost vychovatelům. Jedna se přitočí a tiše .,, Víte některé děti nejsou úplně v pořádku, tak ať je máme pod dohledem.,, Ok osud je bestie. Za dalších deset minut vyrážíme. V autobuse vládne klid a pohoda, jakou jsem dlouho nezažil. Dokonce i slyším jemný zvuk rádia u mých kolen, nikdo neprotestuje a cesta mne těší. jen stěrač mne nečiní šťastným, protože pěkně maže. No až zastavím tak z demontovaného odoperuji ramínko, tam vypadá gumička lépe. Mířím na Hradec, byť by tu byla cesta o deset km kratší, ale bojím se , že v období , kdy kraje utrácejí honem peníze jež jim byly přiděleny i delší.
Ty mé myšlenky, jsem .... . Po průjezdu Hradcem směrem na Náchod se zase zhmotňují. Nejdříve stojíme v koloně za nehodou a pak nás zdrží třikrát pokládání a frézování 100 metrových kousků silnice 33. I tak však ve stanoveném čase dorážíme na akci pořádanou pro děti z domovů. Organizace na jedničku . Postupně nás vpouští do areálu campu a teprve až ze spleti uliček mezi caravany vyjedu vpouští dalšího kolegu. Po zaparkování dostávám náramek díky němuž dostanu oběd , svačinu , tři nápoje a párek v rohlíku.
škoda jen toho, že za hodinku po příjezdu dochází k průtrži mračen a tak tato skutečnost uspíší i náš odjezd z akce. Před večerem se loučím s dětmi i jejich dozorem a přemýšlím, že posbírám hračky s nimiž si můj potomek už nehraje a navštívím domov. Snad pro radost dětských očí , možná i pro onu madonu jež je doprovázela. Jeden z dnů v nichž příjemné převážilo je za mnou.
Tak pokud jste dočetli až sem , přeji Vám mnoho kilometrů v nichž vás volant bude bavit. Milda
Musím být na cestách, tam je můj život. Žiji, když pode mnou se točí kola a v zrcátku mizí bílá plná , či přerušovaná čára. A tak dny v nichž sedím v kanceláři a nemáme kurz jsou spíše přežíváním. A tak další z mých cest byla příjemným zážitkem. Byla plná dojmů z více důvodů. Měla to být první delší cesta za volantem Karosy typu HD, k tomu cestujícími měly být děti z dětského domova a tak jsem přemýšlel čím jim cestu učinit příjemnou, vždyť osud si s nimi už nepěkně pohrál a jen štěstí nás ostatních , že jsme tohle nepoznali. K tomu mi zbývali dva dny do vyšetření žaludku pomocí endoskopu. A tak i šance zapomenout na budoucí, neboť volant je má droga a je jen cesta přede mnou a zodpovědnost za ty za mnou.
Na ráno jsem se těšil , tak už v šest hodin jsem nejdříve pohledem a poté klíčem pomazlil dva zámky jistící přední dveře před nezvanými. Kéž podobné zámky by jistili ostrůvek zvaný Evropa. éž by se našel řidič , jemuž by osud tohoto světadílu ležel na srdci alespoň tak, jako každému řidiči osud jeho cestujících. Motor cumins naskočil první otočení. Instrukce jsem měl jasné. Rozjezd na jedna pak trojka a čtyřka a facka do horní řady. prostě dvojka nějak začala zlobit. K tomu v hlavě uloženo, že 2100 otáček je nejvhodnější pro jízdu do kopce , pak táhne a chladí. Zbýval běžný rituál, tedy papírek s trasou nalepit na přední okno. Navigaci jen tak pro možnost odečítání předpokládaného času dojezdu. Vždyť děti to naučil přítel SHREkA. ,, Už tam budem ?,, Tak potom znám čas dojezdu . Láhev s vodou se sirupem do přihrádky za sedadlo a balíček tic tacu do poličky. Čelní okno by chtělo očistit a tak se vydávám na benzinku. Odklápím stěrač u řidiče a následuje ten před spolujezdcem, jenže ouha protáčí se na tisícihranu. tak to bude jízda , jen ať neprší. Nejraději bych ho sejmul. Stěrač , ale i kolegu, který jezdil s Hdčkem přede mnou. Na to ale není čas, za pár minut mám nakládat. pohled na oblohu a mé přesvědčování těch na hoře , aby neposílali kapky.
Děti ve věku od tří, odhaduji, do patnácti už mne vyhlížejí. Jsou tu zastoupeni všichni obyvatelé naší země. Hlavou mi letí myšlenka na to , jaký to musí být osud lidí, jež se vzdají svých potomků, své budoucnosti. Z myšlenek mne vytrhává zvuk otevírajících se dveří. Pozoruji rozdíl mezi dozorem zde a dozorem tanečního kroužku. Zde se nemusím bát, nebudu muset dozor suplovat já. Můj pohled upoutává stejně vysoká brunetka s modrýma očima nesoucí v náručí nejmenší a ,, nejopálenější ,, dítě. Takto si představuji madonu, její laskavost se jí odráží ve tváři. Nebude jí víc jak 32 , ale i přes tři vrásky jež se jí tvoří při úsměvu v okraji očí ji činí krásnou. Připomíná mi tu jež mé srdce zasáhla nejvíc a na kterou se mi ani po třech letech nedaří zapomenout jinde než za volantem autobusu. Ale už dost snění. Tak jeden pohled do zrcátka pro ujištění, že všichni jsou usazeni a jeden pro radost z toho , že kouzelné a vlídné bytosti na světě ještě jsou.
Po půl hodině klidné jízdy jsme za Mohelnicí a tak jako se blíží kopec přibližují se i mračna. Ano zase jsem myslel a mé myšlenky v dalších minutách ožily. To první kapky dopadnuly na čelní sklo. To naštěstí díky čistotě nechává kapky klouzat k okraji a s ohledem na dopolední čas i přes nepoužití stěračů je viditelnost OK. Když se stáčím na benzinku v Litomyšli jsem už rozhodnut. Pravý stěrač jde dolů a tak se i stane. Děti dojídají venku své bagety. ,, Klidně je nechejte nastoupit , pak to společně uklidíme.,, Dávám možnost vychovatelům. Jedna se přitočí a tiše .,, Víte některé děti nejsou úplně v pořádku, tak ať je máme pod dohledem.,, Ok osud je bestie. Za dalších deset minut vyrážíme. V autobuse vládne klid a pohoda, jakou jsem dlouho nezažil. Dokonce i slyším jemný zvuk rádia u mých kolen, nikdo neprotestuje a cesta mne těší. jen stěrač mne nečiní šťastným, protože pěkně maže. No až zastavím tak z demontovaného odoperuji ramínko, tam vypadá gumička lépe. Mířím na Hradec, byť by tu byla cesta o deset km kratší, ale bojím se , že v období , kdy kraje utrácejí honem peníze jež jim byly přiděleny i delší.
Ty mé myšlenky, jsem .... . Po průjezdu Hradcem směrem na Náchod se zase zhmotňují. Nejdříve stojíme v koloně za nehodou a pak nás zdrží třikrát pokládání a frézování 100 metrových kousků silnice 33. I tak však ve stanoveném čase dorážíme na akci pořádanou pro děti z domovů. Organizace na jedničku . Postupně nás vpouští do areálu campu a teprve až ze spleti uliček mezi caravany vyjedu vpouští dalšího kolegu. Po zaparkování dostávám náramek díky němuž dostanu oběd , svačinu , tři nápoje a párek v rohlíku.
škoda jen toho, že za hodinku po příjezdu dochází k průtrži mračen a tak tato skutečnost uspíší i náš odjezd z akce. Před večerem se loučím s dětmi i jejich dozorem a přemýšlím, že posbírám hračky s nimiž si můj potomek už nehraje a navštívím domov. Snad pro radost dětských očí , možná i pro onu madonu jež je doprovázela. Jeden z dnů v nichž příjemné převážilo je za mnou.
Tak pokud jste dočetli až sem , přeji Vám mnoho kilometrů v nichž vás volant bude bavit. Milda
MILDATRUCK
-
Ivan Hofman
- Příspěvky: 2316
- Registrován: pon pro 31, 2007 11:18 pm
- Bydliště: u Kolína
- Kontaktovat uživatele:
-
Milan Černý
- Příspěvky: 831
- Registrován: úte srp 26, 2008 9:24 pm
- Bydliště: E.Beneše 10/16 Prostějov
-
Milan Černý
- Příspěvky: 831
- Registrován: úte srp 26, 2008 9:24 pm
- Bydliště: E.Beneše 10/16 Prostějov
-
Milan Černý
- Příspěvky: 831
- Registrován: úte srp 26, 2008 9:24 pm
- Bydliště: E.Beneše 10/16 Prostějov
-
Milan Černý
- Příspěvky: 831
- Registrován: úte srp 26, 2008 9:24 pm
- Bydliště: E.Beneše 10/16 Prostějov
Tentokrát to bude ne o ježdění, ale o přípravě na možnou nehodu. jen málokdo z řidičů a řidičské veřejnosti ví jak postupovat pokud by vozidlo zůstalo na střeše. Většina po dotazu:,, Co by jste v taková situaci udělali ?,, Odpoví :,, Odepnu se s pásů. ,, Ano i to je řešení, avšak v mnoha případech by to bylo řešení poslední. Zakončené zlomením vazu, neboť na situaci následující po odepnutí pásu, kdy tělo je zemskou přitažlivostí vrženo ke střeše vozidla nás příroda nevybavila dostatečně odolně. A tak i z tohoto důvodu vzniknul simulátor převrácení vozidla. Kde lze hlavou dolů natrénovat správné a hlavně bezpečné opuštění vozidla.
Je tu tedy ráno a den , který budu trávit s touto atrakcí. spolu se mnou bude kolega se kterým je vždy více než málo legrace a k tomu odborník na svém místě. shodou okolností narozen ve stejném znamení jako já a tak i jeho reakce jsou pro mne předvídatelné- reaguji stejně. takže pokud se utrhneme ze řetězu bude to stát za to. Dnes se hodláme utrhnout. vždyť už včera jsme probírali situace , že dojde nějaká žena v letních šatech a jaké to bude až bude hlavou dolů. Ne nejsme úchylové, mi si připadáme jako normální chlapy ve věku pubertáků. Blíží se devátá hodina a náměstí se zaplňuje školáky . Vyhlížíme první oběť. Blíží se dáma našeho věku s dcerou kolem dvaceti. Zaměřujeme na ně svůj pohled. ,, Tak co svezete se s námi?,, ,, Já na kolotoče nechodím, zvracím.,, Praví starší. ,, Ale nebojte to s námi nestihnete, zatočíme s Vámi tak rychle , že se Vám to zase vrátí.,, Už se začíná bavit i okolí. Jisté si, že nebudou obětí. Je to jako na safari. Lvi se už zakousli do oběti a tak stádo už se uklidňuje. Dáma odolává ale. ,, No dcera by mohla, má řidičák rok, ať ví jaké to je a jak postupovat.,, První úlovek máme. Krásná dvacítka v červeném sáčku je naše. Kolega už ji nechává stoupat po schodcích a vysvětluje jí postup a to důležité, že se odepne až na náš pokyn. Maminka je spokojena, my jsme potěšeni. Dívka neví co ji čeká. No alespoň jednou okusí jak se cítíme mi mužové když říkáme ano. Odjišťuji páku a stavíme auto na levý bok. Kolega baví okolí. Přes čelní sklo na slečnu. ,, Ukažte mi ruce .,, ,, Tak vidíte pásy ji drží.,, Vysvětlení pro okolí. ,, Tak a nyní zkuste otevřít dveře.,, Divka bojuje , ale nedaří se. Tak ji motivuji já.,, Tak představte si, že za dveřmi je zlatnictví a čeká Vás tam zlatý prsten.,, Bojuje s větším zájmem, ale nedaří se. Tak nic naše vystoupení pokračuje. Znovu odjišťuji a za vydatné pomoci kolegy necháváme nešťastnici otočit se desetkrát kolem své osy. Cestou se v kabině potkává s letáky a dvěmi petláhvemi, jež jsme do kabiny umístili. Samozřejmě prázdnými. Končí to vozidlem vzhůru koly. Divka visí v pásech. Blond vlasy se dotýkají střechy.
,, tak nyní slečno jednu nohu dolů a zapřete se o sloupek . Druhou až k vnitřnímu zrcátku. Tak a vzepřít se na ruce ,, Dívka se snaží. ,, Tak a zatlačit zadeček do sedáku.,, ,, Ještě , víc , musíte zabrat .,, povzbuzuje kolega dívku. ,, Ještě kousek, máte tu ještě mezeru .,, Pak pro pobavení okolí. ,, No vidíte slečna nám už červená jako to sáčko , co má na sobě.,, I dotyčná se směje a tak polevuje její síla a opět se zavěšuje do pásu , tak jako kapr do podběráku. Znovu si zopakujeme postup , kde a jak se zapřít , aby se člověk mohl odepnout.
Po další chvíli je slečna venku. plna dojmů a zážitku. Přejeme jí, aby to nikdy nemusela použít a povzbuzuji přihlížející k potlesku, neboť dotyčná si to opravdu zaslouží.
Jako další se blíží školka s paní učitelkou a tak s kolegou lákáme děti se slovy. ,, Tak co děti zatočíme paní učitelku. Ta v letních šatech nad kolena vypadá kouzelně . A je to je naše. Kolega už ji pomáhá připnout se. Mrkáme na sebe. Zřejmně se těší . Já se obávám toho, že vystoupení dotyčné bude s hvězdičkou. Vzpomínám si na vlasy blondýnky na střeše. Zde to nebudou vlasy, ale šaty. Ne na to , aby ji takto viděli ostatní nemám. Na to se mi líbí , něčím na mne působí zvláštně. Vidím její prosebné oči když odjišťuji kolík. Jedno , dvě protočení. Vracím ji do výchozí polohy a nechávám ji vystoupit normálně. děti jsou nadšené a paní učitelka se zastavuje u mne. povídáme si a kolega promlouvá k další oběti. Hledím ji do očí a tonu. Krásné hnědé, čokoládové. Když paní učitelka odchází s dětmi otáčí se . Další kolega co fotí praví něco a mne napadá. ,, Hele vyfotíš mne s paní učitelkou.,, On nevěří . Běžím za ní.,, Vyfotíme se spolu , ať mi máme fotku na propagaci . I s dětmi okolo. ,, Souhlasí . Klekám si k dětem, ale blísko k ní. Vnímám její přiblížení a dotek jejího boku na svém těle. No nakonec se mi podaří zjistit kdy má ve školce pauzu. A tak už zbývá jen z kolegy vymámit fotky , nechat je přenést na fotografický papír a důvod kamuflážní na příští týden je na světě. Adresu školky mi prozradila. No není v práci zase krásně. Možná to je super dárek k zítřejším narozeninám. No uvidíme.
Je tu tedy ráno a den , který budu trávit s touto atrakcí. spolu se mnou bude kolega se kterým je vždy více než málo legrace a k tomu odborník na svém místě. shodou okolností narozen ve stejném znamení jako já a tak i jeho reakce jsou pro mne předvídatelné- reaguji stejně. takže pokud se utrhneme ze řetězu bude to stát za to. Dnes se hodláme utrhnout. vždyť už včera jsme probírali situace , že dojde nějaká žena v letních šatech a jaké to bude až bude hlavou dolů. Ne nejsme úchylové, mi si připadáme jako normální chlapy ve věku pubertáků. Blíží se devátá hodina a náměstí se zaplňuje školáky . Vyhlížíme první oběť. Blíží se dáma našeho věku s dcerou kolem dvaceti. Zaměřujeme na ně svůj pohled. ,, Tak co svezete se s námi?,, ,, Já na kolotoče nechodím, zvracím.,, Praví starší. ,, Ale nebojte to s námi nestihnete, zatočíme s Vámi tak rychle , že se Vám to zase vrátí.,, Už se začíná bavit i okolí. Jisté si, že nebudou obětí. Je to jako na safari. Lvi se už zakousli do oběti a tak stádo už se uklidňuje. Dáma odolává ale. ,, No dcera by mohla, má řidičák rok, ať ví jaké to je a jak postupovat.,, První úlovek máme. Krásná dvacítka v červeném sáčku je naše. Kolega už ji nechává stoupat po schodcích a vysvětluje jí postup a to důležité, že se odepne až na náš pokyn. Maminka je spokojena, my jsme potěšeni. Dívka neví co ji čeká. No alespoň jednou okusí jak se cítíme mi mužové když říkáme ano. Odjišťuji páku a stavíme auto na levý bok. Kolega baví okolí. Přes čelní sklo na slečnu. ,, Ukažte mi ruce .,, ,, Tak vidíte pásy ji drží.,, Vysvětlení pro okolí. ,, Tak a nyní zkuste otevřít dveře.,, Divka bojuje , ale nedaří se. Tak ji motivuji já.,, Tak představte si, že za dveřmi je zlatnictví a čeká Vás tam zlatý prsten.,, Bojuje s větším zájmem, ale nedaří se. Tak nic naše vystoupení pokračuje. Znovu odjišťuji a za vydatné pomoci kolegy necháváme nešťastnici otočit se desetkrát kolem své osy. Cestou se v kabině potkává s letáky a dvěmi petláhvemi, jež jsme do kabiny umístili. Samozřejmě prázdnými. Končí to vozidlem vzhůru koly. Divka visí v pásech. Blond vlasy se dotýkají střechy.
,, tak nyní slečno jednu nohu dolů a zapřete se o sloupek . Druhou až k vnitřnímu zrcátku. Tak a vzepřít se na ruce ,, Dívka se snaží. ,, Tak a zatlačit zadeček do sedáku.,, ,, Ještě , víc , musíte zabrat .,, povzbuzuje kolega dívku. ,, Ještě kousek, máte tu ještě mezeru .,, Pak pro pobavení okolí. ,, No vidíte slečna nám už červená jako to sáčko , co má na sobě.,, I dotyčná se směje a tak polevuje její síla a opět se zavěšuje do pásu , tak jako kapr do podběráku. Znovu si zopakujeme postup , kde a jak se zapřít , aby se člověk mohl odepnout.
Po další chvíli je slečna venku. plna dojmů a zážitku. Přejeme jí, aby to nikdy nemusela použít a povzbuzuji přihlížející k potlesku, neboť dotyčná si to opravdu zaslouží.
Jako další se blíží školka s paní učitelkou a tak s kolegou lákáme děti se slovy. ,, Tak co děti zatočíme paní učitelku. Ta v letních šatech nad kolena vypadá kouzelně . A je to je naše. Kolega už ji pomáhá připnout se. Mrkáme na sebe. Zřejmně se těší . Já se obávám toho, že vystoupení dotyčné bude s hvězdičkou. Vzpomínám si na vlasy blondýnky na střeše. Zde to nebudou vlasy, ale šaty. Ne na to , aby ji takto viděli ostatní nemám. Na to se mi líbí , něčím na mne působí zvláštně. Vidím její prosebné oči když odjišťuji kolík. Jedno , dvě protočení. Vracím ji do výchozí polohy a nechávám ji vystoupit normálně. děti jsou nadšené a paní učitelka se zastavuje u mne. povídáme si a kolega promlouvá k další oběti. Hledím ji do očí a tonu. Krásné hnědé, čokoládové. Když paní učitelka odchází s dětmi otáčí se . Další kolega co fotí praví něco a mne napadá. ,, Hele vyfotíš mne s paní učitelkou.,, On nevěří . Běžím za ní.,, Vyfotíme se spolu , ať mi máme fotku na propagaci . I s dětmi okolo. ,, Souhlasí . Klekám si k dětem, ale blísko k ní. Vnímám její přiblížení a dotek jejího boku na svém těle. No nakonec se mi podaří zjistit kdy má ve školce pauzu. A tak už zbývá jen z kolegy vymámit fotky , nechat je přenést na fotografický papír a důvod kamuflážní na příští týden je na světě. Adresu školky mi prozradila. No není v práci zase krásně. Možná to je super dárek k zítřejším narozeninám. No uvidíme.
MILDATRUCK
-
tatrák pája
- Příspěvky: 375
- Registrován: úte črc 01, 2014 8:57 am
- Bydliště: praha
-
Ivan Hofman
- Příspěvky: 2316
- Registrován: pon pro 31, 2007 11:18 pm
- Bydliště: u Kolína
- Kontaktovat uživatele:
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 30 hostů