Moderátoři: martin_100, Olda, -Ondra-, cuisine, Chomuťák, Pavel Bíteš, mili, Pavel Šebek
-
- Příspěvky: 43
- Registrován: sob pro 06, 2014 12:05 pm
- Bydliště: Slavkovksko
Pesnička na želanie
Dnes v našej relácii Pozor zákruta:
https://www.youtube.com/watch?v=yGSqW98iO40
hráme na želanie od Depešáka pánovi Milanovi Čiernemu z Prostějova (Česká republika) a prajeme veľa šťastných kilometrov autobusom:
https://www.youtube.com/watch?v=Qt7ao8NaP-4
https://www.youtube.com/watch?v=yGSqW98iO40
hráme na želanie od Depešáka pánovi Milanovi Čiernemu z Prostějova (Česká republika) a prajeme veľa šťastných kilometrov autobusom:
https://www.youtube.com/watch?v=Qt7ao8NaP-4
řidič kamionu je jako pes, spí v boudě,žere z misky a chčije na kolo...
-
- Příspěvky: 831
- Registrován: úte srp 26, 2008 9:24 pm
- Bydliště: E.Beneše 10/16 Prostějov
-
- Příspěvky: 831
- Registrován: úte srp 26, 2008 9:24 pm
- Bydliště: E.Beneše 10/16 Prostějov
Tak co si dáme dnes?
Napadá mne téma: Lásky chlapů.
Každý máme své lásky. Kdo ví jak brzo komu přicházejí do života a kdy si je uvědomíme a připustíme do duše a k tělu. Mé lásky mne ,, napadaly,, velmi brzy. Mnohé z nich ještě dříve než dětské nemoci. Ty , jako příušnice jsem chytal až téměř v dospělém věku. Za to bolest v srdci pro lásky plechové i ty z masa a kostí počaly působit brzy.
Ta plechová už mne přepadla ve stáří necelého roku. Alespoň se mi tak zdá z výrazu v mé tváři , kdy mne otec drží sedícího na blatníku dodávkového Barkasu. Tvářím se spokojeně a šťastně. Láska dvounohá dorazila o nějaký ten rok později. zřejmě už ve školce, neboť paní učitelka si stěžovala mamince , že jsem se v šatně líbal s Kristýnkou , místo abych si šel umýt ruce po pískovišti. A tak se to se mnou táhlo a táhne . I dnes svým žáčkům a žákyním vykládám, že na světě jsou dvě pěkné a milování hodné věci a to velká auta a malé ženy. Avšak neberu nikomu jeho názor pokud to má naopak. Tedy malá, dravá, rychlá auta a pomalé velké dámy. Je skutečností, že nikdy pro lásku dvounohou bych neopustil tu kolovou. Tak jsem si to vždy myslel , tak jsem to vnímal. Vždy ty dvounohé musely pochopit, že ty s koly do mého života patří a jsou mým životem. Tak si uvědomuji , že v životě nás chlapců jsou zajímavá období.
Je tu období , ve kterých toužíme. Jsme malí a nemáme řidičáky. Toužíme a sníme o autech , která budeme řídit. Koukáme po dívkách a spolužačkách, ale také s nimi ještě neumíme zacházet. A tak auta nás v tomto období mohou tak maximálně srazit a svezeme se jako spolujezdci a s dívkami je to podobné můžeme se jen koukat a svést se na rande se starším bratrem , pokud ho máme. Pak přijde období prvních řidičáků na pincka. Už je to na silnici zajímavější. Ruku v ruce s tím kráčí období prvních doteků a zkušenějších lásek. To se učíme rozeznávat rozměry dívčích poprsí a vnadů. Mnozí hloupým způsobem. Tedy dupnutím na brzdu při jízdě na pincku a buď se nám zapíchnula žebra do zad , nebo to bylo měkoučké a příjemné na dotek. A tak jako sebou pereme pop zemi při tom co nám fichtl podklouznul na kanále sebou pereme o zem díky většinou neopětovaným citům.
Pak je tu období řidičáku na auto . To už je něco jiného a i ve vztahu k dvounohým láskám se dostáváme dál. Už trochu tušíme jak na ně , už jako ve vozidle víme, či si myslíme, že víme k čemu , který ovladač slouží. A tak mnohdy se nám naše dvě lásky spoji v jedno a navzájem se doplňují při milování v autě. Neboť v tom věku vlastní obydlí nemáme a tak jedna láska bez druhé by nebyla skutečností. Tak jako si myslíme, že umíme řídit se domníváme , že i taje lásky už známe. Avšak tak jako silnice nám ukáže ještě mnohá překvapení a mnohdy nás náš předpoklad zradí, tak i ženy nám ukáží, že vlastně nic nevíme. Teprve po nějakých letech , najetých kilometrech a řádce vztahů budeme zkušenější. i když kdo ví první ženu jsem miloval jako první auto , znal ji rok a půl před svatbou a nepoznal . Po roce vojny odešla svou cestou. Dnes říkám zaplať pánbůh za to. Druhou jsem si dovezl z vojny , před svatbou ji znal dva měsíce a byla jedna z nejlepších . Pokud by nedošla ta třetí. A tak jak se zvýšila četnost žen , tak s přibývajícím věkem si člověk vyzkoušel více aut. Jen se bojím , že všichni před sebou máme i období v němž nebudou ženy , nebudeme mít řidičák a opět nám zůstane jen možnost se dívat. Ale doufejme , že tohle období je ještě daleko před námi.
A tak jako jsou úžasná auta. Pro někoho je to ferari , pro nás blázny od velkého volantu Volvo či Scania , nebo jiná značka , tak podobné je to i s těmi dvounohými. A tak někomu podrazí nohy to ferari, někomu drobná brunetka či blondýna. A proti tomu většinou nedokážeme být imunní. Pro jednu takovou, která se zdála být jedinečnou jsem málem taky opustil lásku plechovou, byl jsem rozhodnut nechat se zavřít ve fabrice . Dnes vím, že by to byla chyba a jsem rád , že jsem našel svou cestu za volant a žiji s vědomím , že pravá láska ne/točí a nebere nám chlapům naše plechové lásky.
Ani jsem netušil kolik podobných období mají ty plechové krásky , které potřebují chromová tykadla a rampy , mají společného s těmi dvounohými, jež mají rády blýskavé náušnice. A tak kdyby někdo přišel a postavil mi tu miss světa a vedle ní novější kamion něž mám. A řekl vyber si . Tak bych si vybral tu plechovou lásku. Proč? Tu proto- peníze bude vydělávat a ne spotřebovávat . A proč ještě? Protože mi tu v těch tvarech a křivkách zůstane. A kde ji zaparkuji tam mne počká a když ji dobře zamknu nikdo do ní nepronikne.
Ne to bylo hnusné, spíše v legraci. Přeji Vám všem , aby vaše lásky plechové Vám dobře sloužily a ty dvounohé Vás milovaly a cítily co Vás činí šťastnými.
A období plné jen rozmazaných pohledů ať dorazí co nejpozději. I když i domov důchodců bude mít své kouzlo. já svou představu mám. Budu tam mít své kolečkové křeslo, kde vepředu a vzadu budu mít cedulku TIR. Jednu už mám schovanou. Vzadu budu mít kouličku. A tak jak se probudím naskočím a vyrazím. Už slyším jak volá sestra:,, Přetáhněte pana Dvořáčka na sesternu.,, Najedu na pokoj cvaknu ležáka na kouličku a přetáhnu ho na sesternu. Sestra mi orazí dodák a já pojedu pro další náklad. A po šichtě , až zaparkuji se dobelhám do jídelny za nějakou pokroucenou shrbenou čtyřnohou láskou, když počítám i s berlemi.
Hezký den kolegové a snad alespoň úsměv Vám mé šílenství přineslo. Milda
Napadá mne téma: Lásky chlapů.
Každý máme své lásky. Kdo ví jak brzo komu přicházejí do života a kdy si je uvědomíme a připustíme do duše a k tělu. Mé lásky mne ,, napadaly,, velmi brzy. Mnohé z nich ještě dříve než dětské nemoci. Ty , jako příušnice jsem chytal až téměř v dospělém věku. Za to bolest v srdci pro lásky plechové i ty z masa a kostí počaly působit brzy.
Ta plechová už mne přepadla ve stáří necelého roku. Alespoň se mi tak zdá z výrazu v mé tváři , kdy mne otec drží sedícího na blatníku dodávkového Barkasu. Tvářím se spokojeně a šťastně. Láska dvounohá dorazila o nějaký ten rok později. zřejmě už ve školce, neboť paní učitelka si stěžovala mamince , že jsem se v šatně líbal s Kristýnkou , místo abych si šel umýt ruce po pískovišti. A tak se to se mnou táhlo a táhne . I dnes svým žáčkům a žákyním vykládám, že na světě jsou dvě pěkné a milování hodné věci a to velká auta a malé ženy. Avšak neberu nikomu jeho názor pokud to má naopak. Tedy malá, dravá, rychlá auta a pomalé velké dámy. Je skutečností, že nikdy pro lásku dvounohou bych neopustil tu kolovou. Tak jsem si to vždy myslel , tak jsem to vnímal. Vždy ty dvounohé musely pochopit, že ty s koly do mého života patří a jsou mým životem. Tak si uvědomuji , že v životě nás chlapců jsou zajímavá období.
Je tu období , ve kterých toužíme. Jsme malí a nemáme řidičáky. Toužíme a sníme o autech , která budeme řídit. Koukáme po dívkách a spolužačkách, ale také s nimi ještě neumíme zacházet. A tak auta nás v tomto období mohou tak maximálně srazit a svezeme se jako spolujezdci a s dívkami je to podobné můžeme se jen koukat a svést se na rande se starším bratrem , pokud ho máme. Pak přijde období prvních řidičáků na pincka. Už je to na silnici zajímavější. Ruku v ruce s tím kráčí období prvních doteků a zkušenějších lásek. To se učíme rozeznávat rozměry dívčích poprsí a vnadů. Mnozí hloupým způsobem. Tedy dupnutím na brzdu při jízdě na pincku a buď se nám zapíchnula žebra do zad , nebo to bylo měkoučké a příjemné na dotek. A tak jako sebou pereme pop zemi při tom co nám fichtl podklouznul na kanále sebou pereme o zem díky většinou neopětovaným citům.
Pak je tu období řidičáku na auto . To už je něco jiného a i ve vztahu k dvounohým láskám se dostáváme dál. Už trochu tušíme jak na ně , už jako ve vozidle víme, či si myslíme, že víme k čemu , který ovladač slouží. A tak mnohdy se nám naše dvě lásky spoji v jedno a navzájem se doplňují při milování v autě. Neboť v tom věku vlastní obydlí nemáme a tak jedna láska bez druhé by nebyla skutečností. Tak jako si myslíme, že umíme řídit se domníváme , že i taje lásky už známe. Avšak tak jako silnice nám ukáže ještě mnohá překvapení a mnohdy nás náš předpoklad zradí, tak i ženy nám ukáží, že vlastně nic nevíme. Teprve po nějakých letech , najetých kilometrech a řádce vztahů budeme zkušenější. i když kdo ví první ženu jsem miloval jako první auto , znal ji rok a půl před svatbou a nepoznal . Po roce vojny odešla svou cestou. Dnes říkám zaplať pánbůh za to. Druhou jsem si dovezl z vojny , před svatbou ji znal dva měsíce a byla jedna z nejlepších . Pokud by nedošla ta třetí. A tak jak se zvýšila četnost žen , tak s přibývajícím věkem si člověk vyzkoušel více aut. Jen se bojím , že všichni před sebou máme i období v němž nebudou ženy , nebudeme mít řidičák a opět nám zůstane jen možnost se dívat. Ale doufejme , že tohle období je ještě daleko před námi.
A tak jako jsou úžasná auta. Pro někoho je to ferari , pro nás blázny od velkého volantu Volvo či Scania , nebo jiná značka , tak podobné je to i s těmi dvounohými. A tak někomu podrazí nohy to ferari, někomu drobná brunetka či blondýna. A proti tomu většinou nedokážeme být imunní. Pro jednu takovou, která se zdála být jedinečnou jsem málem taky opustil lásku plechovou, byl jsem rozhodnut nechat se zavřít ve fabrice . Dnes vím, že by to byla chyba a jsem rád , že jsem našel svou cestu za volant a žiji s vědomím , že pravá láska ne/točí a nebere nám chlapům naše plechové lásky.
Ani jsem netušil kolik podobných období mají ty plechové krásky , které potřebují chromová tykadla a rampy , mají společného s těmi dvounohými, jež mají rády blýskavé náušnice. A tak kdyby někdo přišel a postavil mi tu miss světa a vedle ní novější kamion něž mám. A řekl vyber si . Tak bych si vybral tu plechovou lásku. Proč? Tu proto- peníze bude vydělávat a ne spotřebovávat . A proč ještě? Protože mi tu v těch tvarech a křivkách zůstane. A kde ji zaparkuji tam mne počká a když ji dobře zamknu nikdo do ní nepronikne.
Ne to bylo hnusné, spíše v legraci. Přeji Vám všem , aby vaše lásky plechové Vám dobře sloužily a ty dvounohé Vás milovaly a cítily co Vás činí šťastnými.
A období plné jen rozmazaných pohledů ať dorazí co nejpozději. I když i domov důchodců bude mít své kouzlo. já svou představu mám. Budu tam mít své kolečkové křeslo, kde vepředu a vzadu budu mít cedulku TIR. Jednu už mám schovanou. Vzadu budu mít kouličku. A tak jak se probudím naskočím a vyrazím. Už slyším jak volá sestra:,, Přetáhněte pana Dvořáčka na sesternu.,, Najedu na pokoj cvaknu ležáka na kouličku a přetáhnu ho na sesternu. Sestra mi orazí dodák a já pojedu pro další náklad. A po šichtě , až zaparkuji se dobelhám do jídelny za nějakou pokroucenou shrbenou čtyřnohou láskou, když počítám i s berlemi.
Hezký den kolegové a snad alespoň úsměv Vám mé šílenství přineslo. Milda
MILDATRUCK
Milane, oslovil tě někdo už např. z Truck magazínu? Co na to admin David z Truck fora? Nebo Bohoušek ze sdr.řidičů? V časáku jsou články jisté dámy-kolegyně řidičky, ale myslím si, že ty ji hravě strčíš do kapsy. Když může mít rozhovor - článek v časáku spousta lidí tady z truck-fóra jako např. Roadtrain,který vozí sajrajt PL-CZ a zpět a najede denně zhruba 50 km a i to s největším vypětím sil, tak proč ne ty? No, nebudu provokovat a těším se až jednou zajdu do trafiky, koupím si truck magazín a v něm bude příběh od tebe. Dík a piš dál.
řidič kamionu je jako pes, spí v boudě,žere z misky a chčije na kolo...
-
- Příspěvky: 831
- Registrován: úte srp 26, 2008 9:24 pm
- Bydliště: E.Beneše 10/16 Prostějov
Díky pánové moc za povzbuzení a že se líbí. Do Truckeru jsem kdysi psával, když byl Stano Cvengroš šéfredaktor. No uvidíme. Uvažoval jsem už i o knožečce jen tak pro sebe a pár přátel. Tak snad se někdy odhodlám dát to do kupy. Nyní dovolená v teplých krajích, snad nějaké zážitky vypotím na papír, obrazovku. Přeji všem hezké dny. M
MILDATRUCK
-
- Příspěvky: 768
- Registrován: pon úno 04, 2013 9:57 pm
- Bydliště: Praha
Dnešní zážitek ne ze silnice, ale z parkoviště. Po zaparkování jsem zjistil, že mi někde uletěl jeden držák jednoho vzduchojemu a ten tam drží už jen na jednom . Provizorně jsem jej postahoval širokými plastovými stahovačkami, neb u sebe nic vhodnějšího nevozím...během operace ke mně přišel postarší chlapík, který zaparkoval soupravu kousek ode mě, slušně pozdravil a ptal se, jestli nejedu na KH a pozoroval mě a smál se mi, že to je k prdu. Bez mrknutí oka byl za chvilku zpátky s kurtou a věnoval mi ji se slovy, že zítra nafasuje na firmě novou, že nic platit nebude. Poděkoval jsem, zakurtoval vzduchojem, pověnoval kolegu krabičkou cigaret a hodil ho do Měcholup odkud chytí bus směr KH. Ještě jednou děkuji pane kolego, máš to u mě . Slušnost a ochota mezi řidiči ještě nevymřeli
Edit: kolega byl tuším od Šmídla, ale neprohlížel jsem si jeho auto
Edit: kolega byl tuším od Šmídla, ale neprohlížel jsem si jeho auto
-
- Příspěvky: 4115
- Registrován: úte led 23, 2007 4:37 pm
- Bydliště: Budilov
- Kontaktovat uživatele:
a ted mu to strhnou
www.proridice.eu, www.sdruzeniridicu.cz ....řidiči pro sebe
CB10(7) Martin-Háje
original pražskej pepik s botama od hnoje.....t.č trvale u hnoje
CB10(7) Martin-Háje
original pražskej pepik s botama od hnoje.....t.č trvale u hnoje
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Ahrefs [Bot], Google [Bot] a 25 hostů