Tak dneska se mi povedlo dvakrát čistá čtyřiapůlka. Začínal jsem v půl čtvrté na A35 Landgraben. První jízdu jsem dojel na "Kohouta" A39; 399km, to je ztráta necelých 1,5km/h. Musím si
.
. Myslel jsem, že mi tam padne 4:31, udrželo to 4:30.
Druhá jízda už tolik nedala, u Montelimaru hořel remízek u dálnice, tak něco spolykala stau. Ale stejně to dalo 766km. Ale tak ve stau jsem se alespoň pobavil na úkor východoněmecké rodinky. Jistě znáte matláky, kteří ve stau přejíždí z pruhu do pruhu a přitom si to neumí vypočítat a tak každým přejetím, místo aby si pomohli, ztratí několik pozic. Mám takovou nevinnou libůstku; když se mi takový matla dostane před čumák, schválně najedu co nejvíce k němu a doleva, aby v zrcátku neviděl mezery v koloně a zůstal co nejdéle přede mnou. Němcovi se to zřejmě líbilo, tak si přišel ještě dvakrát pro nášup. Kdyby zůstal v levém, ve kterém přijel, byl by už o kilák vepředu
. A to se určitě otočil k dětem a říkal jim, Hildo, Jensi, takhle se to ve stau musí, kdo není dravec, tak nikam nedojede! Učte se ode mně, věčně tady nebudu!...