561-sociální, nebo ne?

[sibr]

K prvnímu odstavci ohledně přestávky na jídlo a oddech jsi opomněl ZP § 89:
(1) Má-li zaměstnanec při výkonu práce právo na bezpečnostní přestávku podle zvláštních právních předpisů, započítává se tato přestávka do pracovní doby.
(2) Připadne-li bezpečnostní přestávka na dobu přestávky v práci na jídlo a oddech, započítá se přestávka v práci na jídlo a oddech do pracovní doby.

Zvláštní předpis, který řidičům bezpečnostní přestávku nařizuje, je právě zmiňovaná 561. Proto se bezpečnostní přestávka započítává do pracovní doby řidiče i když připadne na dobu jídla.

V dalších odstavcích se dotazuješ, nebo popisuješ pracovní dobu, jako by byla stanovena někde ve fabrice a po směně by jsi odkráčel domů. Doufám, že jsem v úvodním příspěvku uvedl, že se jedná o služební cestu kamionem v zahraničí, která trvá nepřetržitě během všech uvedených dnů. Takzvaný turnus strávený v autě, bez možnosti dalšího ubytování. V takových případech je běžnou praxí, že zaměstnavatel vyžaduje využít možnosti prodlužovat směny, až do maximální hranice, kterou omezuje opět zmiňovaná 561, 589 a další předpisy.
Pokud se ti zdály začátky směn moc pravidelné, jako by se jednalo o pravidelnou denní pracovní dobu, tak jsem tento příklad zvolil pro zjednodušení. Zdálo se mi zbytečné rozepisovat, že se některý den začíná v 6,50h jiný v 5,30h a další třeba 7,10h. Dále je taky z matematického hlediska jedno jestli se počítají přesčasy každý den, nebo ze součtu odpracovaných hodin během týdne. Při smlouvě na 40h/týden (5x8) je výsledek v obou případech stejný. Za hodiny nad 40h náleží řidičům náhradní volno, nebo mzda za přesčas. Stejně jako za volné dny, strávené na pracovní cestě, v autě na parkovištích.

Pokud by se tvůj výpočet týkal jiné běžné profese, tak bych s tvým výpočtem souhlasil, ale pro zaměstnance v dopravě jsou pravidla odlišná. Naše profese se lépe porovnává například s pracovní dobou strojvůdců a profesí, které mají stejnou úpravu pracovní doby. Dále tedy debatujme v této rovině, která je u řidičů specifická.

Nakonec jsi tam vložil fond pracovní doby a jiné možnosti. Já ten příklad dělal pro většinu řidičů co mají běžnou pracovní smlouvu na 40h týdně. Nikdo jim žádné fondy pracovní doby nevede. Běžně se to v praxi dělávalo tak, že ti vyplatili pouze měsíční mzdu+odměny (případně stravné) a nikdo se nestaral kolik hodin jsi odpracoval, nebo jestli jsi měl někdy nějaké volno. Povolili ti maximálně týdenní odpočinek podle 561. Ale jestli jsi ho dělal venku, nebo doma, taky nikdo moc neřešil. Jak je vidět z předchozí diskuse, tak nikdo ani žádný fond pracovní doby nezmiňoval. Ani ti nejchytřejší, co nakonec svoje příspěvky z nějakých důvodů smazali.
Jsi zatím jediný, kdo zmínil možnosti ZP. Z toho je zřejmé, že otázku pracovní doby v kamionové dopravě nikdo neřeší. V případě, že by se vedla evidence pracovní doby, to by se dispečeři museli více snažit a brát větší ohled na volno poskytované řidičům, aby jejich práce byla ekonomická. To by se více museli snažit i dispečeři na vnitru.
Dneska to berou jen z pohledu: „Jeď déle a ujeď každý den o něco více. Jestli stihneš dojet na víkend domů (třeba přes kolca) nebo zůstaneš někde na parkovišti, je jen tvoje věc. Firma má větší tržbu a mzdové náklady cca stejné.“ ….

Taky jsem tam zahlédl poznámky „hloupost“. Ze subjektivního pohledu se může zdá spousta věcí hloupost. Pokud bych posuzoval některé tvoje výklady práva z hlediska zaměstnavatele, tak bych došel k názoru, že podle práva můžu řidiče vyslat na jedinou pracovní cestu a on se už nikdy vrátit domů nemusí. Prostě pracuje od pondělí do pátku a o víkendu má volné dny. Jestli stojí doma, v místě pravidelného stání, nebo kdekoliv jinde nemusím řešit. Pokud bych chtěl být lidumil, tak bych ho stáhl domů akorát před dovolenou, nebo když by chtěl dát výpověď. To se zdá hloupost zase mně.
Vhodnější by bylo ty sporné případy více rozvést, ať se dobereme nějakého rozumného závěru.

Legislativa, kterou uvádíš je k věci, ale měl by jsi více osvětlit souvislosti, proč jsi vyňal zrovna tyto paragrafy.
Ohledně paragrafu zákoníku práce by musel zaměstnavatel určit pracovní dobu předem, což se na kamione většinou nedělá. Pak se souvislosti mění.
Paragrafy z 561 a 589 nemusí mít vždy přímou souvislost s výpočtem mzdy a souvisí také se skutečností jestli bylo řidiči poskytnuto náhradní volno, nebo nebylo a jakým způsobem mu byla pracovní doba evidována.

Nakonec jsi vypočítal:
„Dle fondu pracovní doby lze rozlišit „řádné“ pracovní hodiny a přesčasové hodiny. Předpokládejme, že je fond na té nejmenší hodnotě (168 hodin). V takovém případě by vzorový zaměstnanec odpracoval celkem 120 hodin přesčasů (tj. 15 dnů NV).“
Jen jsi opomněl zmínit dny pracovního klidu během náhradního volna. To by jsme se dostali k 15dmů NV + 6dnů pracovního klidu = 21dnů kalendářních.
Což zhruba odpovídá tomu co jsem spočítal i já:
„Za odježděný měsíc, podle 561 by mělo být poskytnuto skoro měsíc volna, což často zahrnuje i pár dnů různých prací řidičů mimo pracovní cesty, aby se konto pracovní doby vyrovnalo bez přesčasů.“

Když připočteme nějaké dny na dovolenou a jiné dny, kdy řidič není na pracovní cestě, tak to v praxi znamená, že většina dopravních firem zaměstnává jen polovinu řidičů, které by na stejný objem přeprav potřebovaly v případě, že by pracovní dobu správně evidovaly a dorovnávaly tak, aby nárok na přesčasovou mzdu a příplatky nevznikal.
Některé nedopravní firmy, co nechtějí mít problémy s legislativou, platí za přesčasy mzdu, ale chtějí se vyhnout placení příplatků za přesčasy, to řeší tím, že si se svými zaměstnanci sjednávají ještě vedlejší pracovní poměr.

PS: K tomu dotazu kde jsem vzal 4+4 hodiny uvádím tento paragraf.
Samozřejmě záleží jak byla pracovní doba předem sjednána. Předpokládám že na minimálních 8h denně.
§ 210
Doba strávená na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do pracovní doby, se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí. Jestliže však zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda nebo plat ušla, poskytne mu zaměstnavatel náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

[Rebik]

Nemíním se tady pouštět do právních bitev, jenom nechápu, jak může někdo pojímat svoji práci jako souboj se zaměstnavatelem o každou kravinu. My si prostě vyjdeme vstříc a nebudeme na sebe vymýšlet paragrafy. O oborech jako zemědělství, kdy ti zavolají v neděli at do toho na dvě hodiny skočíš protože to oschlo ani nemluvím...

[sibr]

To máš samozřejmě pravdu. Když se lidí domluví, tak je to vždy nejlepší. Myslím, že žádný řidič nepoběží k soudu jen tak pro svoji zábavu, nebo pro krácení dlouhé chvíle. Ale vznikají i situace, kdy tě borec v posledním typu mercedesu chce prostě oškubat o pár kaček co jsi vydělal. Nebo tvůj nadřízený, řeší svoji neschopnost, na úkor tvého času s rodinou či mzdy. Příspěvků podobného typu je tady spousta. Pro takové případy je dobré vědět co je v zákonech.
Když přijdeš na pracák s rozvázáním pracovního poměru dohodou, tak dostaneš minimum a jen na minimální dobu. Tvůj rodinný rozpočet nijak nevylepší ani neustále pobíhání od firmy k firmě, jenom protože jsi narazil na majitele podvodníka, nebo neschopného hňupa v pozici tvého nadřízeného.
Já spíše nechápu, že se někdo vůbec vyjadřuje k tématům jiných uživatelů, které se mu zdají zbytečné, nezajímají ho, ani k nim nic napsat nechce. Jedině, že by se nějaký podvodník, nebo neschopný hňup snažil takové debaty narušit právě proto, aby mohl zneužívat dobrou vůli ostatních.
Jiný důvod mně fakt nenapadá.

[strejda Marek]

pro síbr:
no v pravdě, máš pravdu, s tím § 89, avšak...
stále a pořád záleží jak zaměstnavtel se zaměstnancem ujedná prcovní smluvu, jaký režim práce si dohodnou, jak rozvrne směny a určí jejich počátek i konec, atd.

ono to neplatí pouze pro zaměstnavatele jiných než řidičských profesí, ono to platí pro všechny zaměstnavatele obecně. Bez tohoto všeho nelze správně rozlišit co je a co není prác epřesčas, to že se to v praxi dělá jinak, je druhá věc... napravit to lze nejen tím, že bude sám zaměstnanec dodržovat legislativu (předně tu evropskou) ale bude také trvat na dodržování legislativy ze strany svého zaměstnavatele,
tak jako tak, takový zaměstnanec má vždy možnost svobodné volby (a to přijmout či odmítnout takovýto přístup) někde jsem dokonce četl, jistý soudní výrok, který říká, že: NELZE SE DOMÁHAT SVÝCH PRÁV TVRZENÍM - ON MNE K TOMU NUTIL

protože, nejenže tím, že souhlasím s nevýhodnými pomínkami zbavuji se tak jisté právní ochrany, ale v mnoha případech se stávám sám viníkem (přípkladem jsou případy magnetů, souhlasů s vyplácením části výplaty na ruku mimo výplatní pásku - okrádám také stát na odvodech a daních atd.) nemusíš se mnou souhlasit, ale ať si každý sáhne do vlastního svědomí a pak a%t po pravdě řeší skutečnou křivdu

mnoho případů kdy zaměstnaec něco poškodil zničil, ukradl, jel jinudy než měl nařízeno, spozdil se s nakládkou či vykládkou, úmyslně přepnul tachgraf do jiného režimu - kladívka - než byla skutečnost a pak si nárokoval rozdílné "odpracované" hodiny atp.; příkladů by bylo bezpočet

ale co se týká onoho rozvrhu práce (původního předmětu této diskuse) myslím, že my dva máme jasno; vím, že připadne-li doba bezp. přestávky do doby přestávky na jídlo a oddych je tato upřednostněna a tedy je hrazena (ZP), přest stále trvám, na tom co jsem psal v úvodu tohoto příspěvku, že vše záleží na dohodě zaměstnavatele se zaměstnacem, na rozvržení prac. režimu, na určení prac. směny vč. začátku i konce směny...

nemyslím si, že bych jakkoli vyňal ze souvislostí jednotlivá ustanovení,nýbrž naopak, přesto, vezmu-li to tak nějak okolo, pokusím se ješte doplnit, že ohledně pracovní doby řidiče je zaměstnavatel povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. (což je v dopravě naprosto běžně domluveno)

Ano souhlasím s tím, že by měl řidič správně min. jedenkrát za 14 dní trávit "víkend" doma, opět z praxe vím, že je ve většině případů s řidiči dohodnut tzv. třítýdenní cyklus, kdy po 3 týdnech mimo domov mají týden volno a jsou doma u svých blízkých (i zde se ale najdou černé ovce - ostatně jako všude)

možná jsem naiva a velký optimista, amožná jsem jen nepozbral dost špatných zkušeností a nevyslechl dosti oprávněných nářků, prostě věřím v člověka a domluvu s jedincem

[sibr]

Stále nechápu jak to s tím § 89 myslíš. Na kamionce se normálně předem žádné rozvrhy směn nedělají.

Obecně se dá s většinou příspěvku souhlasit. Zkusím jen vypíchnout některé body, které se můžou vymstít, pokud řidič věří, že jeho dobrá vůle bude odměněna. Většinou platí, že každý dobrý skutek bude časem potrestán. Často se pak stává, že si naopak naběhne na pořádný úder. Příčinou je právě možnost dorovnání konta pracovní doby po půl roce, nebo až po roce. Jde o jednoduché počty.
Když řidič jezdí jak o závod, aby si vydělal nějaké peníze za odměny od km, nebo z fakturace, tak překračuje a zkresluje některé údaje na kolečku, nebo kartě. Tím se ocitá v hrsti zaměstnavatele. Kdykoliv se dostane do situace, že po něm zaměstnavatel bude vymáhat jakoukoliv škodu, nebo mu něco nezaplatí, tak může mít problém s dokazováním. Proto jsou často zaměstnavatelem takto stanovené odměny. Snadno pak zaměstnance kdykoliv propustí za porušení pracovní kázně.
Jestli se řidič spoléhá na nějakou solidaritu zaměstnavatele a na základě nějakých událostí přijde na prokazování, jestli zaměstnavatel nutil zaměstnance porušovat zákony (zejména 561 a 589), tak to má zaměstnanec skoro vždy prohrané a sám se stane viníkem, kterému nikdo nepomůže (ani pojišťovna). Pomáhej mu bůh.

Píšeš:
nemyslím si, že bych jakkoli vyňal ze souvislostí jednotlivá ustanovení,nýbrž naopak, přesto, vezmu-li to tak nějak okolo, pokusím se ješte doplnit, že ohledně pracovní doby řidiče je zaměstnavatel povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. (což je v dopravě naprosto běžně domluveno)

Tady nesouhlasím akorát s poslední závorkou. Podle mých zkušeností to většinou domluveno není a při dohodě i placení se používá „odhad“ zaměstnavatele, kdy se dohromady zamíchají odpracované hodiny s nějakými přibližnými odměnami. Často bývají asi odměny účtovány v záporných číslech, protože výsledná mzda mnohdy neodpovídá ani počtu odpracovaných hodin.

Píšeš:
Ano souhlasím s tím, že by měl řidič správně min. jedenkrát za 14 dní trávit "víkend" doma, opět z praxe vím, že je ve většině případů s řidiči dohodnut tzv. třítýdenní cyklus, kdy po 3 týdnech mimo domov mají týden volno a jsou doma u svých blízkých (i zde se ale najdou černé ovce - ostatně jako všude)

Je to subjektivní pocit. Samozřejmě, že taková dohoda je možná. Sám se staví do nevýhodné pozice před kontrolními úřady. Rozumný a předvídající zaměstnavatel, který věří že soudy fungují spravedlivě, by do takové dohody asi nešel. Leda vykuk co si věří, že soudy (kontrolory) ovlivní. Už jsem zmiňoval, že tento problém řeší nedopravní firmy sjednáním dalšího (vedlejšího) pracovního poměru se svými zaměstnanci.
Dopravci to dělají běžně na černo a mzdu za hodiny nad pracovní úvazek vůbec neproplácejí. Spoléhají, že řidič nějak dojet domů musí. Většinou prostě dojede zadarmo. Žádného citelného postihu se dopravci Z NĚJAKÉHO DŮVODU nebojí…

[strejda Marek]

§ 89 platí pro všechny zaměstnavatel, praxe je však jiná, ale to bych nechal na OIP

k ostatnímu textu, si mysláím již není co dodat, snad jen opět:

vymahatelnost zákona je v našem státě slušně řečeno, poněkud laxní, obzvláště u hlavy to smrdí jako na rybím trhu v Tokiu

[sibr]

V pravomoci OIP není měnit zákony, ani § 89. Sporné by to mohlo být snad jen v případě, že řidič ujede během celé směny méně než 4,5h jízdy.
Jinak se dostáváme opět k jinému problému. Buď se bavíme jaké jsou zákony a co je možno soudně vymáhat, nebo se bavíme jak to chodí. Motat obojí dohromady je zbytečné. V takovém případě se můžeme bavit jako kmotr Mrázek. Prostě ho zastřel, protože se stal nepohodlným. Tady máš za to prachy.
Doufám, že se ještě všichni shodneme na tom, že vraždit lidi se u nás nesmí i když to někteří beztrestně dělají. Nebo se snad vraždit může, protože to někteří dělají?
Nevypadal by někdo jako idiot, kdyby tvrdil, že se u nás vraždit může? Nebo už je tady idiot ten, co tvrdí, že vraždy a podvody jsou u nás ještě stále trestné?
Tak jak to dnes vlastně je???
Příspěvků kde jsou odkazy na novinové články, že úspěšnost zaměstnanců při sporech v oblasti pracovního práva, jsou výrazně ve prospěch zaměstnanců, jsem tady dal několik. Zaměstnanců, kteří mají dostatečnou odvahu nenechat se oškubat, taky přibývá.
Tak bych to přirovnání k tokijskému trhu nechal spíše nedávné minulosti. V budoucnu uvidíme

PS: Kdyby některé starší příspěvky v tomto vlákně nebyly smazány, tak by jsi i tady viděl jistý posun během posledních let. Mnoho napoví i obsah těchto 10 stránek http://liaz.cz/forum/viewtopic.php?t=23 ... sc&start=0 od roku 2008 do současnosti (doporučuji porovnat s jejich náborovými inzeráty)

[strejda Marek]

vím, že není v pravomoci OIP měnit zákony, ale mohou navrhovat legislativní změny, tak jako tak, pořád platí, že zákony platí pro všechny,

bavili jsme se o zákonech a já to tak i bral, pouze v závěru jsme konfrontovali vlastní zkušenost a os. pohled na problém

problém vidím i v tom, že se se nějak vytratila morálka, v mnoha případech se spoléhá na to, že právo sevymůýe jiným způsobem než soudně (nehledeě na to, že soudy jednají tak pomalu, soudci jsou v mnoha případech přestárlí a brání se novým řešením - jsou světlé výjimky - např. Ústí - rozh. soudu ohledně exekucí)

lidi mají strach se ozvat, každý volá po změně a když má nastat i u nich tak se jim většina lidí brání...

je pravdou, že lidí co se ozývá a brání nespravedlnosti přibývá, ale stále je to málo, je pozřeba aby třeba i odbory konečně fungovali a ne aby stále hledali kde dělat problémy, byl jsem na praxi u jedné dopr. firmy kde měli odbory, odbory tam napáchali více škody než užitku, a došlo to tak daleko, že v době kdy jsem tam byl sami odbory podali stížnost a žádali o kontrolu, když tam kontrola proběhla, byl výsledek takový, že inspekce konstatovala: díky odborům a jejicch "odporným" radám a vyjednaným ústupkům nyní nedodržujete nejen ZP ale i jiné předpisy...

vše je o lidech, a o jedinci jako takovém, jsou dobří i špatní zaměstnavatelé ale i zaměstnanvci


nebudeme se, ale k vůli tomu vybíjet, jako v Přešticích, kdy zaměstnavatel nezaplatil a zaplatil za to životem, to je extrém se kterým nemohu souhlasit (i když by byl poškozený zaměstnanec v právu)

[sibr]

Ano, morálka se vytratila. Takže poctivě makat a očekávat slušné zacházení a přiměřenou odměnu je podobné jako: přikládat jazyk na namrzlé zábradlí (vis.film Obecná škola).
Zmiňuješ čtyři možnosti řešení případů, když se zaměstnavatel chová protiprávně:
a) přes odbory
b) přes kontrolní úřady
c) násilím
d) soudně
Řidiči ještě používají okamžitý odchod – podle mého, dnes již, nejhorší a dětinské jednání.

Ad
a) žádné opravdu funkční odbory v oboru silniční dopravy v ČR neznám. Pokud nějaké začnou fungovat, tak ano.
b) není v jejich pravomoci přikázat zaměstnavateli jakékoliv finanční plnění, kromě udělení pokuty (z toho, že někdo dostal pokutu, svoje složenky nezaplatím). Výsledky kontrol mohou být užitečné pouze jako skvělé důkazy u soudu.
c) nekonečně dlouhá a namáhavá práce i za předpokladu použití nejnovějších zbraní s velice rychlou kadencí. Kromě toho hrozí, že tě chytnou ještě před dosažením cíle.
d) i když zdlouhavá, ale taky jediná cesta k odstranění problému a minimalizování škod. Pokud během ní narazíš na struktury, tak nezbývá než odvolání. Nikdo nemá známosti úplně všude. Kromě toho soudní poplatky i právníka hradí pojišťovna právní ochrany a úspěšnost sporů je pro zaměstnance velice vysoká.

Tohle jsi napsal přesně: „lidi mají strach se ozvat, každý volá po změně a když má nastat i u nich, tak se jim většina lidí brání...“ Dodán: „Nejraději by počkali, až to za ně vyřídí nějaký úřad, nebo strana“, tak jak byli zvyklí jejich rodiče… Jenomže, proč pak cinkali klíčema, když opět ryjí drškou v zemi?

Možná se opakuji, ale konstatování, že s tím nic dělat nejde, je pro mě ještě ohranější písnička.

Řidiči se dnes dělí na tři skupiny:
1) jezdí ve špatných podmínkách, nemá na to aby se bránil, tak vždy drží hubu a krok
2) jezdí ve snesitelných podmínkách, uvítal by změnu, ale nechce riskovat a neřeší to
3) zálohuje si důkazy pro případ, že by se někdy soudit musel
Třetí skupina je stále početnější, ale taky to nikde nerozhlašují. Byli by sami proti sobě Poslední dobou se vyšetřují kauzy, které se před časem neřešily. Revolučních rozhodnutí soudu, také přibývá. „Právo přeje aktivním a připraveným:“ Prohlásil nedávno náš politik.

[sibr]

Co je v dopravě běžné se objevuje i v jiných oborech. Ale dá se bránit:
Vedení ostravské vazební věznice vyšetřováno kvůli šikaně

9.5.2013 | Ostrava | Tomáš Kořistka
Vedení ostravské vazební věznice obvinili někteří pracovníci vězeňské služby hned z několika trestných činů. Prý nedostávali proplacené všechny odpracované hodiny, jsou šikanováni a zastrašováni. Inspekce bezpečnostních sborů už případ předala státnímu zastupitelství v Ostravě.
Za zdmi Vazební věznice v Ostravě se rozhořel spor mezi vedením v čele s ředitelem Romanem Záhorským a některými dozorci. Konflikt prý vypukl ve chvíli, kdy se bachaři dožadovali proplacení přesčasů.
zaměstnanec vězeňské služby, Vazební věznice Ostrava: "Jsme v práci do půlnoci večera a máme zapsáno třeba jen do půl 3, ten zbytek hodin není započítán. Na tohle všechno jsme upozornili."
Ke snižování počtu odpracovaných hodin mělo docházet už od roku 2009. Nyní když se dozorci ozvali, začalo je prý vedení doslova šikanovat.
zaměstnanec vězeňské služby, Vazební věznice Ostrava: "Trestali nás například za okopané boty. Teď tam měl jeden příslušník problém, že neměl zapnutý jeden knoflík nahoře. Služební hodnocení se z týdne na týden změnilo."
Aleš Lehký, Unie bezpečnostních sborů: "Podle skoro knižních vyjádření, jak šikana vypadá, tam bylo podezření z trestné činnosti zneužívání pravomoci veřejného činitele a 8.3. jsme jim odeslali 16 stránkové trestní oznámení."
Na základě trestního oznámení odborové organizace, provedla šetření Generální inspekce bezpečnostních sborů.
Radka Sandorová, mluvčí GIBS: "Jsme ho vyhodnotili a v současné době je celá ta věc předána na Krajské státní zastupitelství."
Inspekce bezpečnostních sborů poslala výsledky svého šetření na Krajské státní zastupitelství v Ostravě, kde se jím budou v nejbližších dnech zabývat.
Vedení vazební věznice se k případu odmítlo vyjádřit.
http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=& ... H8J9rtQrbA

Jen to chce neztratit odvahu před vlastním šéfem