TRUCK-FORUM.cz

Milan Černý:Moc dobré čtení z reálného života za volantem.A moje zkušenost za volantem náklaďaku je že když na uzké cestě potkám autobus tak jsem v klidu protože jede u kraje a nesnaží se mi orvat zrcatka u středové čáry,což je jeden znešvarů dnešních profīku.Přeju hodně radosti za volantem

Moje zkušenost je přesně opačná potkat autobus někde na úzké cestě hotové neštěstí. Asi potkávám jen samá podezřelá individua

To mám jinou zkušenost, většinou pitomce v naklaďáku po prostředku a nebo si střihaji zatáčky. Kdysi jsem jel na Mor. Písek naložený a proti mě kladovka "prázdná" a musel jsem uhnout k příkopě a stejně mi ten chuj urazil zrcadko. Zařvu na něj do vysilačky a neřekl ani SORRY P..O .

To je o řidičích. Někdy potkám kamion co jede středem jak král a čeká, že mu s naloženým mixem uhnu ke kraji, někdy rovnou zastaví. To samý s autobusama.

Když ho včas vidím, většinou rovnou bezpečně zastavím a at se snaží

Taky to tak řeším uberu a uhnu, ale hodně si jich myslí že jsou páni silnice. Na dálnici taky nemám problem vynout tempomat a přibrzdit, když chce ať jede. Závodit 20 km se mi s nikým nechce. A když někdo poděkuje to je radosti hned se líp jede

Jo, já taky uberu. Teda krom těch expertů, kteří mě začnou naložený v kopci předjíždět a ví, že ztratí na rychlosti a já jim ujedu

Tak něco z jiného soudku, jen pár řádek pro snad zasmání.

Je čtvrteční ráno a mne čeká kroužení městem. Tentokrát opět s cílem posunout někam schopnosti mých svěřenců. Snad v nich něco z galantnosti a slušnosti zůstane , snad s nimi na silnice přibude ohleduplnost, slušnost a dodržování základních pravidel ku prospěchu nás všech , kteří je potkáme. Tentokrát si to odskáču s traktorem. Už jsem si našel po městě svá místa do kterých je zatáhnu jako krokodýl svou oběť a tam je nechám si nějak poradit. Tedy zvolit vhodné místo a styl jak a kam si s dvouosým točnicovým přívěsem couvnout , aby se otočili. Tak první pilot je za volantem a vyrážíme. Občas se ještě pere s řazením, tedy s tím, že neodhadne meziplyn a potom si zachrastí s řadící pákou. Dojíždíme ke křižovatce a je před ním místo , kde někteří jeho spolubojovníci přehlížejí stopku. Tentokrát se daří a zastavujeme. To mne tedy ukolébal. kontroluji zda za námi někdo není , no nezdržujeme nikoho. Sleduji provoz , protože přeze mne je opravdu z místa řidiče vidět hůře. A v tu chvíli se to muselo stát. Tak mezera dobrá a vyrážíme. Jenomže, á sedací část zaznamenává jiný pohyb než hlava očekává. Místo zalomení vazu přes opěradlo letím směr čelní sklo. Jsem jako rybička v akváriu , když akvárium přenášejí. Fakt stačí jen , aby někdo na mne zaťukal přes čelní sklo. Nohy mi vystřelují a opírají se do pedálů. Traktor se zastavuje. No za námi nikdo nebyl to jsem věděl a tak nedostal zadním čelem do čela. No šikulka tam šoupnul při mém pohledu vpravo zpátečku. Tak napravit to , uklidnit i vytknout chybu a hurá vpřed. Tak první klenot je za další půlhodinu za mnou.
Přichází další, jedeme do bývalého ČSAD dohodnout si otočení pneu na přední nápravě. Areál je celkem po ránu zaplněn. No na chvíli zastavujeme na místě , kde se přímo mechanici věnují péči o pneumatiky. Po dohodnutí termínu opět šplhám do kabiny. A zádrhel je tu. pilot nemůže odbrzdit ruční brzdu. No opravdu to nejde a tak usedám za volant já. Ručka zarvaná , tak s ní bojuji a ta vzdává svůj boj až po x tém pokusu při uvolnění na zpátečku . Super jedeme dál. Občas jen loktem drbnu do volantu se slovy ke kraji. No a je tu třetí pilot. Střídáme u školy. Je drobný a tak napřed bojuje se sedadlem, aby došlápnul pedály. Na závěr je to jeden z těch slabších tělem , ale bohužel i duší. Nastartováno a dáváme směrovku. Bohužel opět zapomněl , že nahoru je pravá a dolu levá. Snaží se páčkou hýbat vlevo a vpravo. No to je ovšem povel pro dálková či tlumená. Tak lehké připomenutí a vyrážíme. Traktor se rozjíždí a k tomu se vzpíná a je cítit , že motor tlačí proti něčemu. První pohled na kola přívěsu , zda se nezabrzdila kola. Ne ta se točí. Tak rada. ,, Odbrzdil jsi ruční , nezapomněl jsi na ni.,, ,, Odbrzdil.,, Traktor se vzpíná a motor tlačí proti nečemu a k tomu je slyšet lehké pískání brzd. ,, Odbrzdil jsi ruční.,, Tvrdí , že ano. Nevěřím a natahuji se přes něj k ruční a ona je fakt dole. traktor se vzpíná. Jsme u křižovatky a za námi bus. No nic zatáhni to ke kraji , musíš ještě kousek . Traktor se vzpíná na ruční plyn víc. Mé oči kloužou napravo dolů. Oči mi prohýbají víčka. Mozek zpracovává informaci. Neurony se spojují . Vteřina než mi to docvakává. Traktor se po slovech :,, Přidej.,, Vzpíná víc. Docvakává mi to, že skutečně to co vidím je pravda a příčina vzpínání. Můj klenot stojí na brzdových pedálech a po slovech přidej ještě přidává tlak na pedály. ,, Prosím , oddělej nohu od brzdy a šlápni na plyn , ten je přece vzadu. Tak napraveno a konečně projíždíme křižovatkou. No prostě běžný den s písmenkem L na stroji ve kterém sedíte.






h

Super čítanie

Buhehe

copak se přihodilo, že Medvěd nemedvědí

Nechtělo se mu řadit, opět (manuál). Tak dali novej vysoušeč a asi to zamrzlo

Kolegové, nevíte co asi tak vozí do Evropy naši Iránští kolegové? Už jsem jich potkal víc,všechny od "Mammuta" a všichni v Německu. Jedou sem po vlastní ose, nebo se někde naloďují? Díky.

Mamut je u nich výrobca návesov tuším

Jednou jsem je potkal Pelhřimovsku na celnici,v Iranstine mám lehčí mezery,vlastně ji vůbec neumím,ale uměli celkem obstojně německy a říkali,že jezdí po ose a že zpět vozí i z Cech třeba drogerii a strojírenské výrobky,taky zradlo-konzervy a nahradni díly,ale už je to nakej pátek zpátky.Konkretne v Pelhrimove nakládali kartáčky na zuby.

Zdar tahaji jsem Pistacie a zpet co bud, A rikali mi to same po ose.