Africa Eco Race 2022

[jsafra]

Jede to, maže to a Tomeček se zapsal do historie
Text: Prokop Siwek

Tomáš Tomeček a celý Promet/Czechoslovak Group tým se raduje. Oranžová stoprocentní Tatra 815 v rámci Africa Eco Race dorazila z Monaka přes Maroko, Mauritánii až do Dakaru v Senegalu. Na prvním místě mezi kamiony. Tomáš Tomeček se stal historicky prvním sólo jezdcem bez posádky, který na dálkové rally zvítězil v kategorii kamionů.

Máme už i video: https://youtu.be/VmAmgq2Q3So.

zdroj: TOM RACING

[filip 90]

Zvítězit v dálkovém závodě tím, že vůbec dojedu ve stanoveném limitu do cíle... No... ale co, dějou se horší "zvěrstva" jako třeba vítězství Keese Koolena ve světovém poháru cross country v kamionech.
Takže gratuluji a vlastně je to fajn. Asi bych už ani Tomáše Tomečka nenazýval závodníkem. On už několik let v podstatě moc nezávodí. Ale ten "byznys model" baléček a flotily 100% Tater, které se vlastně prezentují ne jako úplní rychlíci, ale spíš spolehliví pracanti se mi docela líbí. Včetně spolupráce CSG, Promet atd. Jednak to asi funguje a pak mi tak nějak přijde, že reálně nadělal Tatře víc reklamy, nebo lépe řečeno odvedl více reklamní činnosti, jak celá Buggyra.
Těžko říct. Neznám potenciál trhu. Ale Afrika mi přijde jako lokalita, kde by právě klasická mechanická 815 (čili dnešní Terra) mohla ještě udělat hodně moc parády. A právě TT je tam v podobě baléček prezentuje na jedničku.

[Prokop Siwek]

Že letos stačilo mezi kamiony dojet a bylo z toho vítězství? Každý se může předvést Doopravdy byl závod těžší než jindy. Stavbou trati, vnějšími podmínkami. A taky tím, že když vám kamion zapadne, těžko vás z bryndy vytáhne kolemjedoucí motorka nebo osobák.
Když to dobře půjde, pojede Tomáš v lednu Saudi a v březnu Afriku. Takže tři dálkové závody během šesti měsíců. Kdo tohle má, a kdo tohle dá? Nemluvě o tom, že na dvou bude mít v kabině jeden sedák.
Ve čtvrtek bude tiskovka. Přijdou důležití lidé z Tatry, CSG a Prometu. To nás teď zajímá. Budeme vás informovat...

[Tod2]

TT je borec, ať je to jakkoliv.
Samozřejmě závodit jde i jinak, ale respekt za to, co dělá a jak to dělá...

[jsafra]

Páté místo celkově společně s autíčkama "co se dají strčit do batohu a odejít domů po svých když to nejede" a být na to sám, no klobouk dolů
Taky mi tam chyběli další draci s kamionama a tak se síly poměřily s mrňousama, kterým nakrásně elegantně pomohl několikrát na kola.
Výjimečný, ale o to krásnější výsledek.

PS: docela by mě zajímalo, jak by tady "perlila" třeba BGR, no radši nic..

[TomZ]

Jako ať je Buggyra, jaká je, fakt nevím, proč by zde neměla dobře dopadnout. Samozřejmě by v tomhle tempu uspěla lépe. Tak jako lépe uspěl Valtr s BDP (které zase obvykle na Dakaru nebývá lepší než Buggyra).

Líbí se mi názor, že činnost Tomečka je pro marketing Tatry možná lepší. Beru, že je to sympaťák. Beru, že je kumšt, že si umí poradit sám. Ale že závodí, to je fakt iluze. Kdejaká Baja je víc závod. V těžkým terénu, těžkých podmínkách se fakt jezdí i expedice. A nikdo je nepodezřívá, že by závodili.

Bez pořádné konkurence není závod. To se můžu taky prohlásit za vítěze sprintu, když ho poběžím sám (nebo s bandou jednonohých invalidů - těm odpovídá konkurence na AER) - a to jinak neběhám ani za ujíždějící tramvají...

[Prokop Siwek]

Spekulace o Buggyře, která tam nikdy nejela, jsou nejvíc, díky. Jen bych dodal, že dle slov Tůmy z cíle byl tento (ne)závod těžší než Dakar. Prostě běžná expedice pro amatéry
P.S. TomZ, schválně, jestli víte bez googlení, jaký je nejlepší výsledek Buggyry na Dakaru? A kdy naposledy někdo s Tatrou zajel hodnotný výsledek v celkovém pořadí?

[filip 90]

No trochu si tu asi pleteme pojmy s dojmy. Nikdo nezpochybňuje řidičské umění TT ani nic, co dělá. Ale přestaňme prosím mluvit o závodění. A nebo mi vysvětlete s kým tam závodil.

Podle startovní listiny startovaly 3 kamiony. On, britská Tatra (Petrobraska) a nějaký italský Mercedes Unimog. Pak jsem viděl ještě nějaký cca sériový Renault K.
Britská Tatra odstoupila, Unimog evidentě spíš jel jako rychlá asistence dvěma motorkám a Renault měl modré číslo a nikde nefiguruje. Co víc dodat?

Nikdo tu nezpochybňuje ničí výkon. Jak už jsem psal, celá tato karavana s baléčkama a zrychlený solo přesun pouští v podání TT je za mě supr. Jako nápad, koncept jak pokrýt náklady, když se chci svézt i ta ukázka schopností Tatry. Všechno fajn.
Ale proč řešit závodění, když se nezávodí? TT opět zvítězil nad pouští a baléčka udělaly supr práci. O závodění bych nemluvil.

[DjDD]

10.11. vyzvedávání Tater v Marseilles - to je rychlovka, dřív to trvalo měsíc, ne?

ad závodění - z 15 aut je 5., přičemž ostatní maj o dost menší a obratnější stroje.
Je to malý závod, ale závod to je.

[jsafra]

z 15 aut je 5., přičemž ostatní maj o dost menší a obratnější stroje.
Je to malý závod, ale závod to je

tak jest

[michalCCR]

A to akože AER doteraz bola súťaž (závod) a teraz, pri poklese počtu štartujúcich, už zrazu nie je? To mi je teda novinka...
Čo je vlastne rozhodujúcim parametrom či je niečo súťaž? Počet konkurentov? Či ich kvalita? Alebo dĺžka etáp? Kvalita itineráru?

Z môjho pohľadu tohtoročná AER síce nemala ani početnosť ani kvalitu jazdeckého obsadenia, avšak absolútne spĺňala podmienky kvalitne pripravenej súťaže a všetci kto sa jej zúčastnili skrátka a proste boli súťažiaci a plnohodnotne súťažili.

[filip 90]

Ale no tak. Je potřeba tomu dát nějaký systém a ne to hodnotit podle sympatií k jednotlivým jezdcům - vysvětlím.
Já bych především rozlišil dva pojmy a to kvalitní náročná soutěž a závodní úspěch.

Kvalitní a náročná soutěž AER je. O tom není pochyb, tradicí, délkou, náročností, pravděpodobně i přístupem organizátorů. Každý, kdo AER absolvuje, odnáší si výborný zážitek a musí předvést kvalitní řidičský výkon.

Ovšem závodní úspěch v tomto druhu motorsportu vzniká jen a pouze tím, že zvítězím někde, kde je konkurence! Není tam jiné měřítko, protože se nejede na okruhu nebo po neměnné trase. Neexistují tam veličiny jako rekord kola nebo historicky nejlepší čas. Právě počet startujících a jejich "kvalita" dává závodnímu úspěchu váhu. A celé se to pak dejme tomu násobí tou kvalitou soutěže. Jinak řečeno tam kde nikdo není, nedá se hovořit o závodění protože když nulu násobíme čímkoliv, je to vždycky nula. A jeden asistenční Unimog se nule dost blíží.

Jeden příklad z praxe:
Když Josef Macháček mával beduínem, protože vyhrál Dakar, tak všichni řvali, co je to za dementa, protože si přeci vydupali start v nějaké svoji kategorii, kde nikdo nejel, jinak skončili na chvostě porazili je sériové stroje atd. Když ho pan Kalina hájil slovy: "No když holt někdo něco vyhrál, tak je to prostě vítěz a to je všechno." tak už to jelo ve stylu zaprodání se Buggyře a začal se hejtit i on.

Nyní Tomáš Tomeček zvítězil v kategorii kamionů, kde porazil jednoho přetíženýho Unimoga a neustále je to obhajováno jako závodní úspěch, protože AER je těžká a bylo to dlouhé a jel sám... Já tam nějak nevidím proti Josefu Macháčkovi rozdíl. Kromě těch osobních sympatií.

Tolik můj názor na problematiku. A teď do mě.

[Prokop Siwek]

No jo, ale v Africe se stále jezdí jako hlavní kategorie auto/kamion. V té byl Tomáš pátý a většinu aut nechal za sebou. Vyhrál od počátku AER existující podkategorii kamion. Tak si myslím, že tam furt nějaké soupeře měl. A prosím, Macháčka s Buggyrou bych do toho netahal.

Nicméně, debata se asi už zacyklila. Vždyť ať si každý zůstane na svém, však o nic nejde. Věřme, že se v březnu 2023 konkurence na AER aspoň přiblíží té z roku 2020. A že se v příštích měsících zase neodehrají nějaké další divné věci. Byl bych rád, aby se do Dakaru jelo a Tatry byly přitom.

[Cursor86]

Souhlasím s Filipem. Kvalitu soutěže, resp. hodnotu výsledku určuje konkurence. Osobně znám řadu závodníků, kteří AER nejedou jen proto, že tam nejsou "zvučná" jména a ani mediálně to není zajímavé.
Pokud někdo má jeden výstřel za rok, tak chce být tam, kde jsou ti nejlepší z nejlepších a k tomu směřuje celoroční přípravu jak sebe, tak techniky.
Tomáš Tomeček je kategorie sama pro sebe a mám můj obdiv. Na druhou stranu Dakar byl vždy o výkonu a rychlosti. Žádný závodník se kterým jsem mluvil, netoužil po "expedičním" závodu a romantické představě opravy auta v dunách. Všichni chtěli nejlepší techniku, výkon a rychlost.
100% Tatra je bohužel historie a to jak v sérii, tak ještě víc jako závodní auto.

[knacam]

Myslím, že už tady několikrát padlo, že každý z obou závodů (tedy AER i Dakar) má svou cílovou skupinu zákazníků, takže je vše v pořádku. A o co méně bylo letos konkurence, o to více bylo krásných záběrů na oranžovou Tatru. Osobně je mi komorní přátelské africké prostředí bližší, než přemotivovaný přefinancovaný cirkus motající se po světě a bojující o to, kdo bude první za Kamazy.

V roce 2008 byla Afrika deklarována jako nebezpečná válečná země, kde se nedá závodit a dnes? Dnes je daleko větší válka v Evropě, v SA taky mají obavy z íránské agrese, takže na trase AER v Africe je vlastně oáza klidu, kde se svým způsobem zastavil čas.

Rád bych zdůraznil tři momenty, které možná letos trochu zapadly:
- Jošimasa Sugawara přijel letos na AER oslavit osmdesátku, soutěží od roku 1983 a jel snad se vším, co má dvě až čtyři kola, nenacházím dost obdivných superlativů pro komentář
- Svépomocné jednomužné vykopání Tatry ze strany TT s vědomím, že jediná pomoc na trati by na to asi nestačila a stejně zůstala v dunách a čekat na vlastní balai by bylo dosti potupné
- Tradičně skvělé (a letos ještě lepší) zpravodajství MS Revue, letos obohacené i spoustou fotodokumentace z Mentonu, zdravím Prokopa Siwka

Tomášovi srdečně blahopřeji, není třeba se moc zabývat těmi škarohlídy, co argumentují malou konkurencí, on ví určitě svoje.

No, a kdybych byl jím a z nějakého podivného důvodu bych pojal touhu místo asistence si na tom skvělém nejtěžším závodě na světě s největší konkurencí zazávodit, s mírnou nadsázkou bych k tomu musel přistoupit nějak takhle:

První krok bude přejmenovat dílničku na TTTechnology. Pak přilepím Tatře nějaký pěkný čumáček, strčím do ní Cursor, vedle něj nějakou cívku, bzučák a změť barevných drátů, celé to pojmenuji třeba Ledwinka TT1 EcoHybride. Heroickým úkolem bude vymyslet nějakou hezkou přezdívku, aby to fanouškovská lůza měla jednodušší. Tady bude trochu problém, protože dost dámských šlechtických titulů (princezny, královny atd.) i pánských jmen (Karlové, Arnoštové atd.) je již obsazených. Navrhuji tedy nějaký mužský titul, třeba markýz a na počest pana generálního Tatry Pavel. A máme Markýze Pavla.

No, sice bych to zvládl celé sám, ale z hlediska PR bude fajn, když vezmu do kabiny nějaké krásné mladé lidi. Někteří berou vlastní děti včetně dcer, to ještě zvážím. Ale z hlediska genderové vyváženosti bude určitě v kabině slečna, nejlépe krásná mulatka, třeba za to dá ASO na startu pár sekund k dobru. Stejně brzy ASO stanoví kvóty na počet žen, barvu pleti a počet alternativně poháněných vozidel.

Teď zbývá nějak se každý den dostat do cíle. Každý den to bude samozřejmě masakr, vedro, proti bude mapa motoru, pomalejší jezdci nás nebudou pouštět, budou nám schválně prášit, občas podáme vpravdě heroický výkon při výměně kola atd. atd.

A letos se navíc konečně povedlo eliminovat ty modré agresory. Neférově pořád trénovali a nalévali do účasti odporné částky. Morálními vítězi stejně byli ti na 5-10. místech, protože jsou malí, amatérští, chudí a svezou se maximálně jednou za rok v pískovně.

A jsme v cíli – lidé a stroj podali maximální výkon přes všechny nástrahy, ale jsme v první desítce či dvacítce a do cíle je ještě daleko. Nastává daleko důležitější fáze dne – všechno to mediálně prodat. Takže po etapě se vymydlíme, oholíme, vyčešeme čupřiny, slečna instaluje make-up, všichni se nasoukáme do černooranžových přiléhavých (slečna do nejpřiléhavějšího) a předstoupíme před svůj rozsáhlý sociálně - mediální tým.

Já budu dramaticky rozhazovat rukama a vést spousty zasvěcených komentářů, chlapec bude servilně přikyvovat a slečna bude prostě jen krásná. Ano, může se stát, že některý z kolegů bude nějak jadrně motoristickou terminologií komentovat její půvaby, ti největší chlapáci si možná dají i nějaký zemitý komentář z kabiny na svoje FB stránky. To pak provedeme takovou antirasistickou a profeministickou kampaň, že už nebude třeba dál ani závodit a popularita bude zaručena. Nahraný materiál proložím on-board záběry, komu jsem na trati pomohl, nebudu šetřit kritikou na ty, co nepomohli mně a celé to bude završeno sekvencí, jak zastavuji u toho padoucha, co mi 100 m prášil, vytahuji ho z kabiny a pod krkem tisknu na kapotu.

A budou lajky, sponzoři budou hýkat blahem, že se jim pohrnou zakázky a nakonec se pod cílovou rampou v záři zapadajícího slunce všichni obejmeme a svět bude zase o něco krásnější.